silná, ať žije detox

Psavec: Díky.

Zaujala.

človiček: Té reakci moc nerozumím, ale možná ani ty jsi neporozuměl básni?

Taky jsem se zakoval. Svoboda je žalářníkem co má klíče. Pointa však je, že žalářník taky není na svobodě. Je zamčený v Nás a klíče od toho nejsou. Dá se osvobodit jen zevnitř. Takový ježek v kleci. Cestu najdeš jen v klidu.

Dandy: To se stane pozvolna, nenápadně a plíživě...

Mlčeti Zlato: Snažím se o to.

Zlo do nitra nesmime nechat prorůstat.

Spas svoji duši.

ŽblaBuňka: Děkuji.

tahle mě dostala

človiček: Lenča: Psavec: Trochublázen: Umouněnka: Děkuji.

Sasanka: Gora: Díky moc. Rozumím tomu, že z objektivního pohledu zvenčí by to možná báseň zkvalitnilo, kdyby měla jen první dvě sloky nebo končila jinak. Jenže pro mě slouží poezie primárně jako autoterapie, a pro tento účel je tam přesně to, co má. Třeba ji jednou, až to nebude aktuální, vyladím. Díky.

První a druhá strofka mě oslovují víc, další už jen v podstatě opakují totéž. Nicméně Hirošima je dobrý obrat.

Jen se nedat.

Srdce a rozum se někdy nedohodnou.

Věřím, trápení tvé měřím, že srazily se dva vlaky, Hirošima a Nagasaki. Přeji trochu klidu, zhojit rány, nekuchat vinu.

Pojmenovat věci je skutečně důležité. Báseň tisnivá, ale tak dobře napsaná, že z ní mám opravdu pěkný pocit.

Po tu Hirošimu docela pecka,pak to to trochu ubralo spád.Ale pěkná.

Odvážné rozhodnutí pro sebe samu. Líbí se mi :-)