denisa: Otázku s dovolením nechám bez odpovědi, právě už proto, že ten závěr samotný bych možná radši smazala… je totiž nejvíc polopatický a dle mého má v sobě nejmíň poezie. Ale dle komentářů chápu, že každému holt sedne něco jiného, první část je víc zastřená, metaforická a méně přímočará.

jak sněží tma? jen mě to zaujalo nehledej v tom že chci rejpat,)


ten závěr, za mě by mi stačil úplně, nakonec nejvíc oslovil ... důležité je se posunout, nakonec proto tady jsme.)

Aha cítíš se asi neúplně, inu těžko uchopitelná báseň.

Leslie : já ti rozumím, je lepší se těšit a mít naději, ač by si chtěla jistotu raději. Bude líp. Děkuji.

Celkem jsem se v tom ztratil o čem vlastně píšeš :) Tipovat raději nebudu, vím, že je to bolestivé :(

Výborné

Ať duše zůstanou čisté
a pro příště budu zas číst tě...

Hezké čtení.

Psavec: Koala: Díky…

moonell: Přesně tak…

Dno za dnem, den za dnem, jednou se roztříštit na kusy a složit zpátky.

Tohle je fakt hezký, zajímavý.
Snad dole bude trampolína...

Sasanka: Krotit rozhodně nikoho nechci:) Ale jinak děkuji!

gajda: Děkuji a jsem ráda, že ses tu po dlouhé době stavil.

Dno je nekonečné
neustále se prohlubuje.
Propadat se do něčí duše
no to fakt nechceš.
Někdy ten artistický kousek
musí skončit.
A jako další číslo přichází
Leslie krotitelka divé zvěře ;)

Je příjemné na psancích narazit taky na něco, co si člověk přečte i dvakrát, třikrát za sebou. Snad aby dekódoval, proč jej ta báseň zaujala, nebo prostě pro ten poetický prožitek.

človiček: Tohle je trochu o ničem jiném, ale i tak díky za sdílení tvých těžkostí…

štiler: To je krásný… děkuju.

Posmutnělé veršíky.

Leslie má žena také padá, celý život někam a já nevím kam. Nic se kolem ní nehejbe a to je její bublina. Já jsem viník, protože nepadám s ní. Koukám jak 3o let hledá dno a pořád kouká pod sebe a ono nepřichází. Nedokážu jí vysvětlit aby změnila směr a život zatím někam utekl.