![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Pěkné.
Až vejdeš do pokoje mé duše bude nám slušet láska.
Citů je víc ale pro tyhle život stoji zato žít.
Až vejdeš do pokoje mé duše bude nám slušet láska.
Citů je víc ale pro tyhle život stoji zato žít.
puero: LadyLoba: Jo, osamělost je zvláštní pocit, který může, ale nemusí vůbec záviset na lidech, které člověk má nebo nemá ve svém okolí... nakonec ani to by nebylo v textu ono. Ta otázka prostě musí být nevyřčená, možná i nezformulovaná. Teď to teprve podle mě říká to, co jsem chtěla. Díky za společné zamyšlení se a diskuzi.
puero: Myslím tu předchozí otázku (už je pryč). Tahle je právě vyřčená.
Leslie, jo osamělost, je pocit, jenž lze cítit i v davu ...jop ale to slovo je dlouhé ale tady to imho nebude vadit,
A taky tuším moudří říkají, že osamělost je jen iluze oddělenosti od celku ... Ale naprosto ti rozumim
A taky tuším moudří říkají, že osamělost je jen iluze oddělenosti od celku ... Ale naprosto ti rozumim
puero: Napadá mě ještě varianta, tu nevyřčenou otázku... prostě neříct.
LadyLoba: Já právě svůj prostor a samotu taky potřebuju a miluju, to je druhý problém, který s tím veršem mám :D Mělo by tam být spíš "osamělost", ale to je moc dlouhé. Takže to budu muset ještě nějak překopat. Každopádně díky!
Ať je to jak chce :-) báseň se mi líbí, krásně mě dovedla k tomu jasnému závěru, je jiskřivá, plná života
A mám to podobně ale ne stejně ... mám ráda svoji samotu a potřebuji ji k životu abych se zase mohla nabitá vrátit k svojim
Ano .. to zamotávání ... a jestli to vůbec přiznat ... nebo nechat si jen pro sebe ...
puero: Mně se to docela líbí, ale není to moje :-) Vypadla pak ze mě spousta variant, včetně klišovitých kýčovitých "Budeš mou písní o lásce?", ale nelíbí se mi žádná. A navíc čím víc se v tom vrtám, tím horší to je, tohle se vyplivlo samo a pak mi došlo, že popravce je blbě, bohužel... No nic, asi to budu muset odložit a uvidíme, jestli mi něco ještě nevykrystalizuje v hlavě.
No, pokud ti jde o zachování rýmu, který není rytmicky zrovna dokonalý, hlavně v poslední větě s dodávkou, ta se mi zdá nějak nemelodická a dlouhá,.. tak to bude nelehké. Asi bych se vykašlal na popravce a oprátku a dal tam něco nerýmujícího se třeba: .... odpovědí na nevyřčenou otázku - má už má samota na vlásku? ... a ten koonec by pak navazoval na obrazce.. ale není to ono.
puero: A to je přesně to místo :D Alternativní varianta je "Zhoupneš mou samotu v oprátce?", ale nevím, jestli to není už moc morbidní. Ale zas i celý zbytek je takový výrazově divný řekněme, třeba by to ladilo. Nějak nevím, právě proto potřebuju nějakou zpětnou vazbu.
Popravcem? Popravdě vždy jsem vnímal toto slovo v jeho původním středověkém významu - tedy toho, kdo rozhoduje po-právu. Nevím, jestli to byl zamýšlený význam. Možná tam měl být popravčí (tedy kat).
Ten konec má šmrnc.
Ten konec má šmrnc.


