Chvíle pocitů z Jižního města

nemysli tolik
kolik se zlámalo kostí z tvé neopětované lásky
nebo si napětím vytlačíš zuby z dásní
nemysli tolik
kolik tepen tepe při klování datla do žeber
červa z duše jen tak nevyženeš
to by ses možná ve vesmíru soužením i nadšením uondala

nepřijde ti
že na sídlišti
dovolila půda vyrůst betonu
protože chtěla někým být
ale nevěděla kým a proč?
a všichni co pijí ranní kávu, red bull nebo loví prášky k snídani
sní o něčem co se stane
mimo jižní město

všechno platí
škola vzdělává a sama se učí
učni mají touhu neučit se - spíš žít, to je stěžejní
žebráci na mostě vzdávají službu
jen co se se zrakem do jejich kelímku upřou děti
učitelky učí a mučí
žáky i sebe
za rohem budovy vsáknou do úst z kapes vlastní zatmění

-

nemysli tolik
na lidi co ti nikdy neobuly boty
nenamazaly obličej aby ses nespálil
nebo si před spaním s šaty svlékneš sebeúctu
nemysli tolik
kolik vteřin ti ubralo kosí cvrlikání
to ráno kdy radost z nového dne
byla hraná

nepřijde ti
že tady jsou lidé tak zvláštně neuklizení a cizí?
v šedých oblecích a stejně myšlenkově nazí
člověk na člověka nikdy nepromluví
nedotkne se ani při činu
jen sem tam se zeptá někdo na cestu
ani se nepodívá do očí a už míří tam kam míří

všechno platí
hasiči týden co týden jezdí k věžáku sníst si svačinu
tisícerý planý poplach - už to známe
děti křičí při hře na policii
nestydí se pohledů
my tady vlastně vůbec nehoříme
a tak nějak v panelech nekonečně spíme na tenoulinké niti
nemá to bolet - buďme bezobratlí
my tady vlastně vůbec nejsme
tak jsme hlasití

všechno platí
trafikantka nepozná slečnu když se namaluje
prodavač prodá prošlou pomazánku
namaž si na chleba svoji vlastní kyselost
ubožáku - možná řekne ti
na kravatu si nachytej své vlastní mušky


nemysli tolik
o co horší je vana spjatá s umakartem
když jsi špinavý
jedno kde se špíny zbavíš
otevírej okno každou noc
chřípí nic víc neobohatí než vůně lidskosti na zaprášeném sídlišti
poslouchej město
jak auta troubí v chumlu davu
cítíš tu nádhernou vůli zleva zprava
co nabádá v šedi
dokonale žít ?

-
všechno platí
trpíš
ale nepřijde ti
že na tomhle hřišti se dějiny dědí?
kdyby náš život byl trojúhelník
a vesmír se dotkl tečny nad obzorem
byla by to pro tebe
dobrá zpráva?

těžko říct