![]() |
komentáře k dílům uživatele :
puero: Díky za zpětnou vazbu. Víc by toho určitě šlo, ale i když to tak nevypadá, nejsou to jen zvukové/jazykové hrátky, pro mě jen tom celý příběh (nebo spíš záznam duševního procesu). Asi už jsem i smířená s tím, že ho tam nejspíš nikdo jiný nenajde… kdybys jen věděl, kolikrát už jsem slyšela větu “teď vám asi úplně nerozumím, říkáte to dost abstraktně”. :D Můžeš hádat od koho. Ale poprvé v životě se tomu spíš směju. Jsem holt divná. Každopádně díky za čtení i obsáhlý zamyšlení.
Asi je to povedené. Osobně tenhle zvukový typ básniček moc nemusím, mám rád, když se takový zvukový bonbonek objeví v normální básničce jen tak jako mimochodem někde ve verši, ale skládat z nich celou básničku, to je takový dadaismu stříknutý Morgensternem. Něco co se moc nevidí. Člověk neví, jestli je tam toho dost, že by toho šlo i víc, ale pak se tam těžko hledá něco co je víc poezie než jazykové hrátky. Je to zajímavé.
Je to pěkné a důvtipné, také jsem našla ... dobře jsi udělala...
puero: Jo, struktury mi celá tahle záležitost rozbila vydatně. :D Tak asi proto. Děkuju za čtení a milou reakci.
Brigita: človiček: JKHartman: LadyLoba: Miňko: Neu: Psavec: Děkuji za tolik milých reakcí, potěšily mě.
Tomu říkám rozbít struktury. Větné, slovní, smyslové... a nevypadá to zle. Hravý čtenář vzkaz snadno objeví a čtení ho pobaví. I když obsah je jako obvykle hořký.
Orionka: Děkuju, to jsem moc ráda, jestli aspoň kousek přetekl i za báseň. :-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
helples [12], AlexDrobecek [11], Leluš [10], Elis_Nordan [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


