![]() |
|
komentáře k dílům uživatele:
10.11.2012 - 11:03
12
GULI: To vysvětluj Holanovi, je to z jeho Borovice, mě to přijde dost vtipný. Osud nebo Náhoda? Toť věčné téma. Myslíš, že jsi tu náhodou nebo osudem?
10.11.2012 - 09:46
12
A co byl tvůj osud?
Jednou se na tebe usmál,
a tys u toho zrovna nebyl
Jednou se na tebe usmál,
a tys u toho zrovna nebyl
10.11.2012 - 09:26
12
Vladan: no,někdy mi někdo píše že je to zbytečně dlouhé,jindy-viz.ty-že je to zase krátké..:-)
Zkusím to příště,pokud budu něco podobného psát,trochu rozepsat..:-)
Zkusím to příště,pokud budu něco podobného psát,trochu rozepsat..:-)
04.11.2012 - 11:02
8
Vladan: Napsal jsem že "pochybnost do duše zaťala drápy-že naším cílem je chladná zem"..:-)
30.10.2012 - 22:48
8
Akaren: vítám Akaren.
Che che... já taky, ale hledám kompromis. Pro mě, neznaboha, není vzhled (neexistujícího) nebe podstatný.
Che che... já taky, ale hledám kompromis. Pro mě, neznaboha, není vzhled (neexistujícího) nebe podstatný.
30.10.2012 - 21:37
8
Vladan: Já myslím, že každý člověk má vlastní představu nebe, takže pro někoho i chladná zem by mohlo být nebe. Ale ráda bych takového člověka viděla :)
30.10.2012 - 10:42
8
taron: a co kdyby: chladná zem = nebe?
Ty víš, jak vypadá nebe?
Ty víš, jak vypadá nebe?
27.10.2012 - 21:18
8
taron: Quo vadis? Je zde i odpověď: "že našim cílem je chladná zem"
27.10.2012 - 15:23
8
Hm...člověku byla dána touha po věčném životě a touha po tom ptát se : Odkud přicházíš ??? Jsou blázni všichni ti , co se pořád ptají a hledají? Nebo jsou vlastně moudří ? :)))
Quo vadis ??
Quo vadis ??
27.10.2012 - 13:05
8
přijde mi to jako hodně básní dohromady, hodně oceňuju nová slova, neotřelé
26.10.2012 - 19:59
3
zamyšlení, nad tím jaký jsi, co ti život dal a vzal, moc hezké zamyšlení
25.10.2012 - 20:37
3
Připadalo mi , jako bych ji už četla, ale myslím ,že ne ..tuto jsem ještě nečetla...poslední sloka mě okouzlila nejvíce ...
22.10.2012 - 11:36
7
zvířarta nežijí v čase-v psychologickém čase ve formě budoucnosti jako představy,nebo miulosti jako vzpomínek ve smyslu nějakých emocí. Smrt je problém mysli,času-kde není čas není strach ze smrti. Potom je smrt jen to,co je. Kdo se naučí žít v přítomnosti,co nejvíc to jde,má o hodně problémů míň. Člověk musí používat paměť,jako vzpomínky na něco,ale nemusí se v tom plácat pořád. Nikdo nikomu nic nenadělil-myslím nějaký Bůh-člověk si všechno nadělil sám,a tak se do toho během věků zamotal,že neví čí je.
