|
... jak krásné to bylo, když mě máma držela před usnutím za ruku.
|
|
básně/loučení. clark.
|
|
|
|
Málokdy sem vkládám něco z mé starší tvorby...
Napsáno 14.9.2003
|
|
|
|
|
|
|
|
Jen tak, pro mírné pousmání v mezích zákona.
|
|
|
|
O perníkové chaloupce...
|
|
|
|
Starý dědek a láska, kdo by to čekal.
|
|
from the heart.
|
|
tak ať nám požehnají aspoň hory
|
|
Pojď za mnou do spánku miláčku,
celou věčnost tu se mnou buď,
|
|
Tak si dáme po čase zase jeden rispet, který je tu jen zřídka. Déšť příroda potřebuje, ale když jste zrovna na výletě, tak Vás moc
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tonda [17], Jašterička [13], Aru [10], Eminem06 [6], Mayaja [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

