Byl večer, dvanáctý červenec a na praxi nás čekala další probdělá noc, a tak jsme se bavili každý po svém; mne napadala tahle miniaturka.

Jedna noc, trocha krajek pár kapek krve...

Život plyne dál a já mám zase jednou důvod promluvit.

něco veselejšího - o našem potoce

Taková poznámka..

věnováno prababičce

Předešlé dva monology byly ukázkou vztahů věřících a ateistů na náboženských fórech. Není to tam úplným pravidlem,ale ani nějakou výjimkou,já za tím vším vidím vždycky lidské ego,které se snaží za každou cenu prosazovat své zabetonované představy, a nechce se snažit o porozumění,pochopení jak jsou věci opravdu.Ne jak to tvrdí Bůh Bible,nebo bůh hmoty,ale pokusit se porozumět sám. Napodobovat,opakovat,spoléhat se na nějaké autority je jednoduché,ale jít cestou sám,jako individualita v tomto,je mnohem těžší.

19.04.2016

moře bez hladiny

Tak zase jednu zamilovanou... :) Inspirace se váže k motýlovi, který mi otevřeným oknem vletěl do pokoje a chvíli kolem mě kroužil, jako by si mne prohlížel, dokud znovu nenašel otevřené okno. :) Věnováno samozřejmě tomu, koho v srdci nosím. :))

v lepšej kvalite tu: https://youtu.be/Tbn4i6dOd9g

Humorné vyprávění z úst třináctiletého chlapce. Mladý hoch nám svým inteligentním, přesto místy naivním a neposkvrněným způsobem vypráví, jak hledal způsob zaujetí dívky. Text je úmyslně psán formou, která kombinuje mluvu tohoto, i minulého století. Celé vyprávění doporučuji v duchu číst hlasem Miroslava Šimka, jemuž podobná vyprávění byla velice blízká, a kterými jsem se inspiroval.

Psáno pod lehkým vlivem červeného vína. Odkaz na to, co se děje v mojem světě, když ho nehlídám.

poslední řádek jsem sprostě ukradl a tak se omlouvám tomu kdo si ho pozná ;)