Jsem tulák na svém pochodu....

Jsem tulák na svém pochodu,
jen ze svou zbloudilou myšlenkou.
Předběhnout jen zlou dobu,
sepnout obléhané sny sponkou.

Výkřiky tiše někam si mizí,
kdo ale v snech jen žije.
Křídla s pevnou nepřečtenou vizí,
co v každém se vzdaluje.

Samotář ve svém ulhanem životě,
hledání vlastní svobody.
Jsou staré ošoupane boty na plotě
v tichu závist,spláchnutá proudem Vody.

Jen ještě řeším, ty co stojí vzadu,
stříbrnou nití,sny ve spánku.
Když prosí o stotisící prvni radu,
v polibku ranního svěžího vánku.

Možná že hledám štěstí v osudu
zas píšu Román s jednou stránkou.
Jsem tulák na svém pochodu,
jen ze svou zbloudilou myšlenkou.