tak dlouho, jak dlouhá je má báseň (jasně, děsně klišoidní, ale čí život není)

I tohle patří k životu, tak se na ní moc nemračte a berte to s nadsázkou.

..možná to není až tak erotické, ale museli by jste milovat jako já, by jste pochopili, že moje láska lze i slyšet :)

Malé anonymní snění veršů pár tu v píseň mění, a já, dneska utajen, ptám se: víte, kdo já jsem?

9. 11. 2009

Krátká povídka jako zamyšlení nad životem, lidmi a tak vůbec :) (otištěno v Rýmařovském horizontu)

„Tím nejkrásnějším, co kdy můžeme zažít, je tajemno. Kdo už se nedokáže divit, kdo nedokáže žasnout, je takříkajíc mrtev a oči má vyhaslé.“ [Albert Einstein] - ano, naše paní učitelka na občas měla podivná zadání :))

Ve chvílích zbabělosti, kdy se všechno mnohem líp svaluje na podělanej svět, než se místo toho podívat pravdě do očí, tudíž i přiznat svoji chybu/Y.

něco končí, aby jiné začalo...

Základní hybná síla a víme o ní jen když není.