 27.05.2011 4 889(9) 0 |
Chladná ruka svírá pero
Neví, co by chtělo tělo
V hlavě bzučí táhlý tón
Zmatek v sobě, zmar a shon
Ústa nenachází slova
Chtějí tebe zas a znova
Schody vržou napětím
Kdy oceán přeletím
Neví, co by chtělo tělo
V hlavě bzučí táhlý tón
Zmatek v sobě, zmar a shon
Ústa nenachází slova
Chtějí tebe zas a znova
Schody vržou napětím
Kdy oceán přeletím
Ze sbírky: Střípky
02.06.2011 - 14:46Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Domů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mozek v hlavě
Předchozí dílo autora : Bouře
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Zitra» narozeniny
otazník [13], Lorellin [13], jimmyhayek [8], kachna [7], ondřej [5]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
