|
Věčné rozhovory hlavy a srdce.
|
Ztracena v moři,
když tělo hoří
nesmíš se ohlédnout.
Uvidíš saze
jak na obraze
malují osud.
Ztraceno, co bylo doposud.
A jediné, co máš,
je TEĎ a SEBE.
Tvé každodenní vítězství,
o které není třeba bojovat.
Je.
Prostě JE.
Tak buď si toho vědoma.
když tělo hoří
nesmíš se ohlédnout.
Uvidíš saze
jak na obraze
malují osud.
Ztraceno, co bylo doposud.
A jediné, co máš,
je TEĎ a SEBE.
Tvé každodenní vítězství,
o které není třeba bojovat.
Je.
Prostě JE.
Tak buď si toho vědoma.
Yasmin
Píšeš moc hezky. Vidím v tom určitý potenciál :-)
Možná s psaním teprve začínáš, takže ti gratuluji k tomuto zásadnímu a skvělému životnímu kroku! Báseň je pěkná a se silným sdělením, jenom se mi zdá jako škoda, že šestý verš se rýmuje se sedmým a ty další už jsou volně. Kdyby mělo dílko celé strukturu slok ze tří veršů, vyzněla by tvoje báseň ještě dramatičtěji. Ale styl vybrousíš :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
DOST PROSEBe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Velký Bloud
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [15], lk.firefox [14], Crystal [11], zlatesvetlo [9], Maureen [9], ZaZu [3], Tomáš Černý [3], Gimo73 [1], gaia333 [1]» řekli o sobě
kmotrov řekl o Homér :Nebál bych se s ním vyrazit někam daleko mimo civilizaci, nenechal by mě ve štychu.

