|
Věčné rozhovory hlavy a srdce.
 21.04.2020 4 541(19) 0 |
Ztracena v moři,
když tělo hoří
nesmíš se ohlédnout.
Uvidíš saze
jak na obraze
malují osud.
Ztraceno, co bylo doposud.
A jediné, co máš,
je TEĎ a SEBE.
Tvé každodenní vítězství,
o které není třeba bojovat.
Je.
Prostě JE.
Tak buď si toho vědoma.
když tělo hoří
nesmíš se ohlédnout.
Uvidíš saze
jak na obraze
malují osud.
Ztraceno, co bylo doposud.
A jediné, co máš,
je TEĎ a SEBE.
Tvé každodenní vítězství,
o které není třeba bojovat.
Je.
Prostě JE.
Tak buď si toho vědoma.
22.04.2020 - 02:59Možná s psaním teprve začínáš, takže ti gratuluji k tomuto zásadnímu a skvělému životnímu kroku! Báseň je pěkná a se silným sdělením, jenom se mi zdá jako škoda, že šestý verš se rýmuje se sedmým a ty další už jsou volně. Kdyby mělo dílko celé strukturu slok ze tří veršů, vyzněla by tvoje báseň ještě dramatičtěji. Ale styl vybrousíš :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
DOST PROSEBe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Velký Bloud
