 |
 20.09.2015
49, žena |
komentáře uživatele :
10.12.2017 - 04:42
12(7.)Dramatické? Ano. Dávání často je dramatické. Bohužel obvykle jen pro jednu stranu.
Trefil si se do psychického rozpoložení
Trefil si se do psychického rozpoložení
29.11.2017 - 00:117(3.)Homér: z mého pohledu ještě ne, ale záleží na úhlu... paradoxně se asi vyplatí, když je dost tupej
26.11.2017 - 17:354(1.)Opuštěnou pláží, pustým břehem, který omývají tisíce slz... promiň mi ta zbytečná slova k básni, která žádný komentář nepotřebuje. Je to báseň, je to příběh, je to život...
26.11.2017 - 17:2611(8.)Ani nevím, proč se mi zdá být pro tebe tak netypická. Zabolela mě, uchopila a zmuchlala, jak kdybych byla jen výtisk včerejších novin.
Děkuji.
Děkuji.
20.11.2017 - 17:476(6.)Zaujala. Pocitově blízká.
Jen drobná technická nepřesnost, ke které bych řekla, kdo maže, jede... ale nebudu za hnidopicha... koneckonců v kontextu básně je to irelevantní.
Jen drobná technická nepřesnost, ke které bych řekla, kdo maže, jede... ale nebudu za hnidopicha... koneckonců v kontextu básně je to irelevantní.
12.05.2017 - 07:5410(9.)takové už to je... sem tam se nám řádka připlete přízí s barvou překvapivou. Však tenhle "svetr" zkrátka padnout musí :-)
21.02.2017 - 06:5814(14.)než jsem dočetla báseň, Tvůj obraz ve mně se změnil... zrak Ti pohasl a zakalil se, přibyly vrásky kolem očí a úst a na Tvém nose...? brýle? ano jsou to brýle s kovovým rámečkem, co přidaly tváři na vážnosti... na přísnosti...
Až budu jednou umírat (doufám že stářím), půjdu docela bosá!
Až budu jednou umírat (doufám že stářím), půjdu docela bosá!
21.02.2017 - 06:238(7.)také odvždycky nesnáším výšky a teď díky tobě cítím i tu chuť jahod na jazyku. Zázraky všedního dne. Krásné ráno :-)
17.11.2016 - 08:583(3.)už vím, jak nazvat ten do nekonečna se opakující den, co usadil se mi za krkem...
mám "svůj" nekončící Vanilkový den... :-)
mám "svůj" nekončící Vanilkový den... :-)
17.11.2016 - 08:294(3.)teď mě jen napadlo, že nás každého jednou za čas čeká "velké prádlo"...
