Smutné a krásné

Hm, mám ráda tvá moudrá dílka, líbívají se mi obsahově a i stylem si mě získala. S touto básní mám problém už v názvu. Za 1. proč 21. století, takhle žilo spousta rodin i v 20. století, za 2. spousta rodin v našem století takhle nežije a přesto musí pracovat a tvrdě se plahočit. Toto je báseň kterou bych očekávala od někoho kdo vlastně neumí žít v žádné době. Jsem možná zbytečně popudlivá, ale tohle je báseň přesně o těch rodinách, kterých je mi líto a kterým většinou člověk radou nepomůže, prostě oni jsou takoví, nešťastní, otrávění, sžírá je stereotyp, nemají žádné zájmy, žádnou životní radost a nejvíc ze všeho je mi líto jejich dětí. Promiň že jsem se takhle rozepsala, tohle je pro mě totiž docela zajímavé téma, které mě téměř vždy nenechává v klidu. Ale je to tak na debatu :-)

"malá" ale silná, pěkné

já si to prostě musim přečíst ještě jednou, mam ráda tuhle poezii, která dopadá na čtenáře zvláštně tíživě, hledám si v ní a nacházím, působí rozervaně, není v ní ale žádná sebelítost, beru ji jako sondu do lidské podstaty, tak asi a proto někdy působí až depresivně

příjemné

Je to takové milé :-) a to nemyslím špatně, rozverné, milé, doplněné autentickými obrázky, je to takový poetický výňatek z deníčku správné holky a ten závěr to korunuje, jo a doufám že nebude pršet a pršet a pršet

A mně se to zase moc líbí obsahově, jsou tam krásná místěčka a sýkorky, ty letí... :-)

jinak bych ji uspořádala, ale obsah se mi líbí

Skvělý, ten prostředek přede mnou běžel jako film, tak autenticky je to napsáno, moc se mi líbí ta část jak se smála a jak za ní nevlály vlasy :-) A vůbec, ta jízda ve vlaku, vzpomněla jsem si na svoje jízdy vlakem, na svoje sny a touhy. Teď už jsem nejela roky :-) Skvělý příběh s pointou na kterou jsem fakt čekala a moc mě nadchla

stepanka: Ale kdopak to tu je ? Děkuji

Stýská se mi po taron a po jejích básních, neni tady nikdo tak čistý, tak poetický, tak toužící, tak dychtící, nikdo kdo by psal tak sugestivně, silně a emotivně, pro ni bylo psaní jak očistná koupel, tak to vnímám a mrzí mě že už sem nechodí, ji přesně vystihují slova Pablo Nerudy :"Když se mě zeptáte co je moje poezie, musím vám odpovědět že nevím. Pokud se však zeptáte mé poezie kdo jsem, řekne vám to."

jej ta je povedená, akorát je taková bílá, smutná a studená, tak na mě působí víš, to tím slůvkem trochu, trochu není hodně a v lásce by mělo být nejvíc, já v ní tu naději úplně necitím, spíš tesknou touhu, ale jak říkám je krásná

ŽblaBuňka: nebudu ti lhát, jsi vždy vítaný host, vím, že mé verše máš rád a máš jich tady dost :-) Děkuji, děkuji, děkuji za všechny dnešní komentáře, uzamknu je do šteláře a až mi bude hodně smutno, vypustím je ven a bude krásný den :-)

kmotrov: asi jsi byl ještě opilý po májce :-) mně samotné se moc nelíbí ten závěr, ale jinak se mi taky líbí a má určitě hezkou a nápaditou myšlenku, možná i některý ten rým je povedený ale závěr to nebude

Děkuji těm co mě čtou pravidelně a obzvláště těm co mě čtou zřídka za komentáře, potěšilo :-)

V těchto dílech nacházím spoustu filozofování, líbí se mi to

Je to krásný, fakt, skvěle se to prolíná, vytváří moc příjemné pocity, obrazy, i název je povedený, to je taky umění

Obsah mě zaujal, určitě

Voni už všichni všechno řekli :-( myslím žes tam tu atmosféru dostala úplně do mrtě a navíc jsme si všichni svorně přiznali jak bysme tam chtěli být, bezva

Jo je to cítit, že ses bavila :-) I já, ale musím vyzdvihnout to propojení a vtip