Po roce opět s tebou na místě činu
 29.04.2017
8
1457 (15)
Modrá louko tmy
Zafoukané samoty
Olivové teplo tvojich očí

A v noci teplo tvojí dlaně
jak oheň,který v krbu plane
Můj svět,který kolem tvého se zas točí

Snad se mé srdce nerozkočí
Když do úst vkládáš trnky plané
A já je přijímám, pod obojím

A ticho,jako zařezané
Chvíle,pro něž zadržet dech stojí
Chvíle,kdy zadržíš dech stěží

Když do čaje ti květy sněží
Když sýkorky ti zobou z dlaní
Když snídáš víno, piješ tmu

Když rozplynou se ve větru
Starosti,co nejsi jejich paní
A slova už tě neporaní

V srdce mi vstoupíš.
Potajmu...
 01.05.2017 12:42
Yana: děkuji moc, jsem ráda že se líbí
 01.05.2017 12:42
Meluzina: děkuji za koment, psala jsem velmi spontánně a na gramatiku nehleděla :) prostě kouzlo okamžiku a místo tvých očí tvojich očí, protože to tam prostě více zapadlo atd. atd. :)
 01.05.2017 08:56
Je to krásný, fakt, skvěle se to prolíná, vytváří moc příjemné pocity, obrazy, i název je povedený, to je taky umění
 30.04.2017 13:38
Pár chyb v gramatice by ti možná snižilo známku u pravopisného cvičení, ale kvůli němu se poezie nepíše a nečte. Za mě krásná báseň!
 30.04.2017 08:32
Orionka: jen klidně napiš,stejně se nepoučím :))) a děkuji
 30.04.2017 08:31
naivka: děkuji :)
 29.04.2017 22:42
Ach. Můžu psát o gramatických chybách, ale nechce se mi. Prostě to tam je a já to s tebou prožívám.
 29.04.2017 17:51
Tohle propojení přírody s milostným motivem je přesně to, co hledám, takže děkuji, není co dodat.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.