|
spája nás most
 09.06.2017 4 1251(7) 0 |
Spája nás úzky most.
Dotyk, pohyb, vášeň, bozk.
A dosť.
Láska má pôst.
Zneuctená kľačí
v pichľavom bodľačí.
Je vyhnaný hosť.
Sme v sebe nadoraz.
Vnútro nám páli mráz.
Anna Vodičková
Dotyk, pohyb, vášeň, bozk.
A dosť.
Láska má pôst.
Zneuctená kľačí
v pichľavom bodľačí.
Je vyhnaný hosť.
Sme v sebe nadoraz.
Vnútro nám páli mráz.
Anna Vodičková
Ze sbírky: Pravdy ľúbosti
09.06.2017 - 11:16Pěkná… Někdy mám se slovenštinou v poezii trochu problém, protože má jinou zvukovou malbu a navíc mám stále snahu si při čtení některá slova v básni “počešťovat”, což samozřejmě není dobře. Tady jsem ale takový problém neměl. Moc se mi líbí formou i obsahem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzťah 2. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rodina v 21. storočí /2./
Předchozí dílo autora : Rodina v 21. storočí /1./
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lavran [18], Psavec [18], Donovan [18], Actafool [18], kitty24 [18], volfino [18], caecusarchangelos [18], Nikytu [18], Anetka jičínská [14], David [13], bluesky [11], Vašek Špongr [8], Koala [5]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
