Provázek

Mám tu své místo
v srdcích lidí, zvířat
i ve zdech starého domu

Mám tu své místo
v křesle před krbem
i v předvánočním shonu

Všemu co mě tu obklopuje
dlaněmi svými vtisknu lásku
mám plné hrsti štěstí
štěstí co visí na provázku

To všechno dávno vím
a ten slaboučký provázek
každý den ráno pohladím

Vyzkouším jak je pevný
nesmí se přetrhnout
tu číši se štěstím
nechci si převrhnout

Vylilo by se, vteklo do řek
do nebe by se odpařilo
či roztálo by jako ledy
a moji duši ochladilo

Ten provázek hýčkám jak malé dítě
silný je jako lano
žádné slaboučké nítě.