holka.přes.ulici:
Možná! :-)
Přišel-li čas, kdo by nepřišel,
nepřišel-li čas, kdo by přišel?
(Čínské přísloví)

Takže ten pravý je už na cestě anebo už dokonce tady a ty ho zatím nevidíš! ROZHLÉDNI SE JEŠTÊ... :-D

Yana:
Tak pokud baví, je to dobrá zpráva! Nerad bych byl vnímán jako nudný patron. Mimochodem matka mých synů je tvá vrstevnice a ten mladší má právê dnes narozky, 27let. Už jsme slavili
s předstihem o víkendu! Krásný tropický den přeje poeta vv! ;-)

Yana: I muži mají své dny, kdy podléhají nostalgickým vzpomínkám a nêkdy se z toho i vypíšou...A třeba stejnê jako ty i zhřeší! Jàr miluji margotku s kokosem nebo i tyčinku s bílou čokoládou, případnê ujíždím na těch sojových tyčinkâch. Nebo makový koláč! Mňam!
Na rozdíl od taron nemám o tebe strach, hypoterapie je účinná! A vnučka gen. Pattona, tvá vrstevnice, stále soutěžně skáče parkur a vypadá spokojeně... ;-)

Ginnare:
Název vtírá růž do tváří,
a volá: Pojď sem, čtenáři!
A ten se přilákat dá rád,
nakonec musí se i smát,

že v závěrečném rozuzlení
co čekal, vlastně vůbec není,
a dopadlo to jako vždycky,
jen ten název byl erotický...

taron: Podmětný? Měl být spíše podnětný! Všechno je jinak a nic není definitivní! Každý jsme svým způsobem jedinečný a i v chaosu Lásky se skrývá řád! Za délku předchozího se omlouvám,to víš, důchodce už nehoní čas. Měj se fajn, plavá sestřenko! :-)

taron: Ahoj Jani!

Fyzika bývala sice mým oblíbeným předmětem, ale už dávno nezkoumám graficky výslednice sil! Ovšem zrovna včera jsem pročítal a dílem i sdílel na fejsu zajímavé články z www.osel.cz a nestačil se divit! (Podobně navštěvuji i www.kosmonautix.cz.) Představ si, že vyvíjejí 3D tiskárnu na syntézu malých organických molekul! Nebo jsou už dva různé patenty (samozřejmě v USA!), jak při chození vyrábět elektřinu! Dokonce s tím dobíjeli monočlánky AAA! ;-)
Tady ovšem název, navíc ve spojení s Tvým jménem, vzbudil moji zvědavost a ty tři řádky a slovo Láska ve mně probudily nostalgickou vzpomínku na Pavla Bobka a jeho píseň "Lásko, mně ubývá sil!"
Inu, už nejsem nadějný student s mnoha sny a plány, ale romantik vv…
A tak si jen broukám "Kam chodíš skrýt se. lásko, když Tě dva ztrácejí?"... Přeji krásný den! Venku je sice stále pod mrakem, ale risknu to k vodě. Je teplo a bouřka snad nepřijde! Mimochodem, v té zase naměřili spoustu pozitronů! -)))

korálek: Budeš se divit, ale já jsem někdy schopný usnout i po tuplovaném kafíčku, když si tělo řekne! A není to žádné bez kofeinu, ale pořádný Turek! A ty sny taky stojí za to! Díky za návštěvu i milá slova... :-)

holka.přes.ulici:
>Možná jsem to chtěla tak moc,
až jsi mi to splnil.<
*Protože jsem pročetl všechno a v tom posledním dílku to nebyl překlep, a i druhá sloka napovídala, že se chlapec zbavil učitelky lásky tak nějak v souhlase s tím, co ona sama rozumem chtěla, i když ještě pro ni měl své kouzlo,
tak tohle dvouverší paradoxně platí pro začátek i konec!

Jj, mnohý z nás si na šmírák vypíše své pocity, je dobré to dostat ze sebe aspoň takto ven. S odstupem času, až to přebolí, z toho může být i námět na báseň či povídku nebo i varovné memento! Tady si to můžeš dát do deníčku, který není omezený počtem zápisků za den, ani snad délkou zápisku (ale to by ti pověděl líp LUKIO!) a můžeš si to zaheslovat, pak to bude číst jen ten, komu heslo dáš! Asi bych to přidával do jednoho zápisku, aby to bylo hezky pohromadě! Děvče od naproti, měj se fajn a budiž Ti tahle zkušenost k dobru při dalším hledání, v němž Ti přeji hodně štěstí! Krásný den a slunce v duši! :-)

holka.přes.ulici: I to se v životě stává a to, co jsme ztratili, i když jsme se třeba sami chystali se toho vzdát, nám najednou připadá tak žádoucí...
Je jaro, přijde jiný, třeba ne tak křehký, ale lépe oceňující to, co se v Tobě skrývá...Hodně štěstí! :-)

Každý večer je tak trochu jiný
než ty, které připomíná snad,
děláš si ještě laskominy
na to, co jiné chce teď dát?

Možná máš jen nedoklep v šesté řádce, což ve mně budí ten snad klamný dojem. :-)

Alkohol není vždy nejlepší lék na jisté problémy s uchopením něžné reality. Nikdo není vždy 100% a má-li po boku tolerantní a chápající partnerku, je hloupé sahat hned po sklence. Jsou i jiné cesty, jak to řešit...Ještě pár tvých dílek a bude to námět na román...:-)

Dívka s něžnou duší odkojená klasiky a nesmělý chlapec, žádný Vilém Dobyvatel, který sice ví, že ženy jsou krásné nástroje, ale nevyniká v umění je rozeznít, neví, jak na to a ostýchá se zeptat, co by se jí líbilo. Je z toho celý špatný a pak až příliš podléhá mottu dnešních mladíků:

Když ti z koutku visí válec,
pak jsi správný světa znalec.

Ale dívka ho má i tak ráda, s celou tou jeho nesmělostí, (ze které se ale může dostat!) jak správně podotkl kmotrov. :-)

Jj, je to působivé! Dokonce už sis zkusila i psát vázaně, až na ten závěr, kde obsah vítězí nad formou. Přečti si "Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice" od Lenky Požárové. Já po ni sáhl, protože to jméno nosila i jedna autorka mně blízká. Nebyla to sice ona, tahle by mohla být její mamkou, ale není, i když je to velmi zajímavá a krásná dáma a její dílko má svůj půvab...:-)

Ono už to nebolí daleko dříve než potisící, jen to chce nikam nespěchat, vždyť něžná předehra a oddalování té chvíle splynutí dopřejí i ženskému tělu, aby se více uvolnilo ...
Zdá se, že s krásnými prožitky se zlepšuje i Tvá schopnost je sdílet...:-)

Až na ten tabák (nekouřím!), by se v tom člověk skoro našel nebo snad ztrácel ve vlastních vzpomínkách? Tom to vystihl (v 17, 20), že čtenář se v dílku potřebuje prvotně najít a pak si všímá i krásných metafór! Pokud jde o Zam*, ta se teď kritikou i živí, ale nakoukni k ní, protože i moc krásně píše a to i vázaně...:-)

Koukám, že sis vzala k srdci připomínky k té první...Probouzí to něžné představy, čtenářky se s tím ztotožní a čtenáři to mohou vztáhnout na sebe...:-)

holka.přes.ulici:
>Možná jsem to chtěla tak moc,
až jsi mi to splnil.<
Ano, to mohla být ta chyba, tak rychle podléhat okamžité touze na první schůzce, zvlášť to možná bylo poprvé! Je poznat, že to byl pro Tebe silný zážitek. Ovšem jak naznačují ti pode mnou, čtenář chce napětí filmové zkratky, bez podrobností si do příběhu může dosadit i sám sebe a intenzivněji jej prožít! Je dobré napsat si to jen tak pro sebe, vypsat všechno, co cítíš a pak se snažit vypíchnout to hlavní, třeba si to i zkusit dát do vázaného verše, zvolit si melodii, kterou si při tom budeš broukat a ono se to pak tak nějak i samo složí do rytmického celku! Mně se to osvědčilo! Myslím, že se v Tobě něco skrývá, jen to rozvinout, vypsat se...
Přeji Ti hodně štěstí a krásný den!
:-)))

korálek: Děkuju, korálku!
Je to takový pokus o vtípek. Ledacos mám i v deníčku. :-)

DDD: Amálka a Rozárka, basy s dívčími jmény? :-)
Společně s těmi dalšími věcmi by to byl zajímavý námět na povídku, možná i na víc. Něco jako ty Nerudovy malostranské...
My zase měli doma dvě citery, jenže mamka to pak dala pryč. Zkoušel jsem si na ně něco hrát, ale dopadlo to stejně jako později pokus naučit se na tu harmoniku. Když měl tchán svůj vzácný nástroj v opravě, složili jsme se jiný, taky krásný, ale ne tak starobylý. No a ten pak věnoval dceři, když měl zpět svůj. A když hráli spolu, to byla paráda!
My ji někdy tahali s sebou i na Sycherák, pod stan. V. na ni hrála u táboráku, jednou vedle nás byla i partička důchodců, kteří měli celou kapelu: housličky, kytar...Přišli k nám, zda si mohou přisednout a byl z toho noční koncert, protože i naši spřátelení sousedé měli kytaru. (Pár let jsme se vždy domlouvali na společném termínu, drželi nám místo.) Jezdili jsme tam s kluky deset let, ale pak to tam začalo chátrat.
Hudba je krásná věc a lidi sbližuje....-)

DDD: Ty umíš i na kontrabas? My akorát měli s bráchou takový ty klávesový foukací harmoniky a to jsme si vždycky sedli každej do jednoho konce pokoje a zkoušeli se zpaměti naučit nějakou písničku!
Jo, mám krásnou vzpomínku na restauraci U Fleků v Praze Byli jsme tři kluci po vyučení a stavěli jsme na Bulovce ústřednu. Měli jsme s holkama domluveno, že nás vezmou na disko, jenže jsme si nemohli vzpomenout na správné číslo, samé šestky a devítky.Dopadlo to tak, že jsme skončili U Fleků, popíjeli nějakou černou pivní limonádu a poslouchali hezky pod širým nebem, jak pár starších harmonikářů hrál samé krásné kousky. Ona měla pianovku, on tuším něco jako ty, ale jaksi ve větším podání! Paráda! :-P