fíha... paráda.

hm... pozitivně děkovná.
:-)

nadějná, jarní...
a ano, naléhavá, jaro také naléhá na zimu a zima nakonec podlehne jaru :-))

pospíšil sis s jarní básní - písní... a ano, i já už cítím jaro..., nebo se možná tak těším, že o něm tento týden pořád mluvím, těším se na více jarních básní, nejen od tebe.... ale od všech

je moc krásná

Děkuji.

jo, auva :-)

Miluji zimu, ale jen pohledem z okna, nebo na fotky, škoda, že sníh nehřeje.... to by pak zima neměla jedinou chybičku :-)

je to na mě příliš osobní téma, po všech stránkách... ach, když jsem četla začátek, vzpomněla jsem si, jak jsem jako dítě byla na Šumavě a zatoužila jsem se tam znovu vydat...

..on zase přijde, já věřím... přijde mezi nás.

Vrátí se, já nesmutním... stejně je pořád se mnou.

žít život plnými doušky, i na podzim života... i v zimě, prostě pořád, pořád, dokud to jde...

krása...

Můj názor znáš...
literatura je pravda i lež... je to láska nás všech, a je úplně jedno, jestli píšeme z naší zkušenosti, nebo zkušenosti jiných, nebo jen fabulujeme... = je to terapie jak pro amatéry, tak pro opravdové umělce. Je to terapie úplně pro každého... Jak může hrát šachy světový velmitr, tak i já..., můžu hrát i basket, cokoliv a můžu to dělat stejně od srdce, jako mistři světa - a stejně to bude nejbáječnější, pokud se na to podíváš z úhlu toho, že takhle hraji jen jááááá - jako jedinečná, neopakovatelná osobnost.

Zamila: ještě jsi nepoznala tichou extázi? Já ano :-)))))

Díky za koment.

Hm, hm...jo, taky ráda poslouchám staré lidi, jejich život, prožívání, co bylo... taky hledám v jejich tváři celičký jejich úděl.

krásná báseň

jo, žít na plný pecky, tady a teď a neohlížet se co bylo a co bude...
pěkné, pěkné, ale mnohdy nereálné. A možná by to nebylo ani žádoucí, najít tak rovnováhu mezi tím, co bylo, je a bude, to by byla paráda.

ach jo, věčné téma pečovatelek...
jo, to jsem i já, úplně v té básni vidím stařečky a stařenky, bezmocné, slabé, neschopné a popletené, odkázané na okolí a to? To nemá čas, všichni závodíme a proč? Abychom nakonec dopadli jako oni - jako ti staří, nepotřební? No...
lékař má v rukou lidský život, sociální pracovník lidskou důstojnost.

Orionka: OK..., včera jsem měla divočejší a veselou náladu, nemyslela jsem to ve zlém, naopak...
ano, může to být i tak, jak píšeš ty, variabilita je božská :-)

Ou, děkuji, děkuji všem...

Amelie M.: Tak o nevěře to není, to ne. Je to terapeutické bědování....a koukám, že vás docela zmátlo :-)

Amelie M.: sakrýš, já tam nic nevidím...

promiňte, mám dnes nějakou moc dobrou náladu a sama nevím, jestli špičkuji, nebo se jen tak bavím, dlouho jsem tu nebyla a jak se bavím už jenom tím, že jsem s vámi. Je mi tu fajn.