Tak trochu Horáčkovská...
![]() ![]() ![]() ![]() |
|
Po polích běží čas
tak jako zvěř
když táhne krajinou
a písně
písně vadnou v nás
a jednou
možná i zahynou
Ale jiné se narodí
a třeba ve zpěvu ptáčete
v tichu sadu, který odplodí
a přece příští rok zas rozkvete
Po polích běží čas
v úvozech zvolna taje sníh
a ten, který život nepropás´
v očích má svit
a hrubou kůži na dlaních
A duše dítěte
v tom lidském těle bolavém
znova se probouzí
jak zjara voda pod splavem

Zamila: Vlastně není, co na to říct. A vlastně není ani proč. Máš nepochybně pravdu. Díky moc za tvůj čas.

Zamila
Text je to krásný, hudba je taky krásná. Jenže na rozdíl od Tvých minulých děl, mi ta hudba nějak s tím zpívaným textem tentokrát prostě nejde dohromady. Přijde mi to celé bez začátku a konce, ustřižené - jako epizoda, nevím proč ...

taron: No, ona zas až tak strašně moc jarní není. I když - vlastně je, ale tak trochu jinak :-) Díky za návštěvu :-)

Amelie M.: Takovou chválu si vůbec nezasloužím. Ale o to větší z ní mám radost. Děkuju :-)

Yana: Díky za tvůj krásný komentář. Normálně nemívám radost, když kvůli mně někomu ukápne slza, ale tohle mě vážně hrozně moc potěšilo :-)

pospíšil sis s jarní básní - písní... a ano, i já už cítím jaro..., nebo se možná tak těším, že o něm tento týden pořád mluvím, těším se na více jarních básní, nejen od tebe.... ale od všech
je moc krásná
je moc krásná

Ten klavír bych mohla poslouchat donekonečna. A slova - nádherná, mají hloubku... Dokonalé :)

Devils_PIMP
Amelie M.: Souhlasím tento autor je vynikající jako ostatně vždy

velmi pěkný text.. jak já říkám "chytrý".. je v něm taková životní pravda, ten věčný koloběh života a smrti.. musím říct, že mě u ní mrazí a to je známka toho, že výjimečně působí, jen tak dál, jsem ráda za další "zpívanou"..
trošku jsem ji studovala i po formální stránce a střídáš slovní druhy v rýmech a celkově to hezky plyne.. umíš, opravdu umíš..
trošku jsem ji studovala i po formální stránce a střídáš slovní druhy v rýmech a celkově to hezky plyne.. umíš, opravdu umíš..

Víš, jak si tak plynula podbarvená tóny klavíru tak mě v závěru ukápla slzička, jen tak...to ta poslední sloka a před ní ta předposlední, běží nám ten čas, utíká a je jen na nás jak ty svoje životy prožijeme, jak s ním naložíme, zda ho promrháme, nebo si užijeme každou chvilku, jsem pro denně s duší dítěte se probouzet, obdivovat, prožívat, tak jakoby to bylo naposledy a jakoby jaro dýchlo z každého rána, díky, jdu si ji pustit znova a jdu žít
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Věčná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Blázen a tma
Předchozí dílo autora : Skororanní