Oblečená jen do tmy
a do tvých doteků
Ohně vášnivých očí
svítily a zahřívaly nás
O tom dnes jen snívám
i když ty jsi stále tu
tak mně je trochu zima
Kdo uhasil ten oheň?
Mráz?
Ach ne!
Nepřítel čas!
Asi potřebujeme víc peřin
Zase se zahřejeme
Věřím!
a do tvých doteků
Ohně vášnivých očí
svítily a zahřívaly nás
O tom dnes jen snívám
i když ty jsi stále tu
tak mně je trochu zima
Kdo uhasil ten oheň?
Mráz?
Ach ne!
Nepřítel čas!
Asi potřebujeme víc peřin
Zase se zahřejeme
Věřím!
14.02.2015 12:33
Zamila
No, celkem bych to nechala jen tak mírně poetické bez toho pro mě trochu násilného konce ... 3/4 básně se mi ale líbí moc, bezva plynou :-)
13.02.2015 16:52
j.f.julián
ty optimistko!
hezká
hezká
12.02.2015 19:31
Moc hezká s jarním nádechem. A věřím, že se zahřejeme , jen ještě počkáme si chvíli, než vylezeme zpod peřiny.
12.02.2015 17:59
nadějná, jarní...
a ano, naléhavá, jaro také naléhá na zimu a zima nakonec podlehne jaru :-))
a ano, naléhavá, jaro také naléhá na zimu a zima nakonec podlehne jaru :-))
12.02.2015 16:35
myslím,že Amélie to vystihla dobře, jen se někdy na ten čas trochu vymlouváme a spoléháme hodně na peřiny...jj, dobrá
12.02.2015 13:27
to je krásný!!! :-) úžasný a pravdivý obraz většiny dlouhodobějších vztahů.. líbí se mi tvůj optimismus na konci! hezké!!
12.02.2015 11:23
Hezká a téměř naléhavá :) báseň. Takové "předjarní" prolínání smutku s "přetrvávající zimy" a víry v "oteplení".
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.