Lenča: Díky moc.

Když se to nedá vydržet.
Jednou na dovolené se vedle naší chatky utábořila parta která celé noci hrála na rozladěnou kytaru a falešně zpívala, nejsem žádná fajnovka, ale bylo to mučení. Tohle je spíš o vztahu. Fajn mini.

Nevím, jak jsem to mohl minout. Na začátku jakoby ten rytíř byl v tobě a pak jakoby si ten obraz vyprojekovala na někoho koho si potkala. Má to tak většina lidí. I já projekuji obraz své vnitřní ženy na některé ženy, které potkávám, fyzicky nebo virtuálně a vnímám, že některé ženy projekují obrazy svých vnitřních mužů na mě. Máš v sobě předobraz (archetyp) rytíře hrdiny a to je moc pěkné, ta černá barva je na místě, ten předobraz je v tvém nevědomí. Dost Jungovi analytické psychologie. Báseň je to moc pěkná. Velmi vhodná fotka k ní. Rytíř má hlavu,ale není v obraze. Je to tajemné, v souladu s básní.

Přeji Ti krásný narozeninový den.

Nejdřív voní deštěm a pak rezaví, takový už je život. Tvoje parketa.

Nemůžeš se dočkat sluníčka tak mu polezeš naproti? Tvoje klasika, tohle umíš.

Filozofická báseň. Vědecky pitváme svět a vnášíme do něj zmatek. Víme o něm míň než kdybychom na něj nazírali jako na celek. Skvělá alegorie, krásný pestrý gobelín symbolizuje svět. Škoda, žes u ní nezůstala, kalná voda na ni nijak přirozeně nenavazuje a smysl kachlíkových stěn mi uniká dílo díky tomu na mne nepůsobí jako sevřený celek.
Ale ten gobelín nemá chybu.

Haiku není ani jedno, ale umíš pobavit. Obzvlášť třetí miniatura se mi líbí.

Moc se mi líbí. Zahrávám si s myšlenkou prohodit to jsi na jsi to, ale nevím.

Moc pěkné.

Zvukomalebnost nedokážu posoudit. Ale je to zajímavé. Dá se za tím vidět lecos. Trochu připomíná Chan Šanovi buddhistické alegorie.

Měl by ses opálit, aby na Tebe nešly můry.
Oba texty se mi moc líbí. První působí po jazykové stránce velmi přirozeně, až lehce. Píše Ti příroda?
Druhý je střípek života. Mám taková haiku rád.

Dobře si zvolil název. I já jsem napsal spoustu mini ala haiku. Text nemusí být nutně haiku a přitom mít svoji hodnotu. První dvě velmi dobře nedořečené miniatury. Třetí bych osobně jako senrjú přijal, myslím, že nedořečená je, tys to stihnul..., černý humor, nevím, jak by se k tomu stavěli Japonci s zakořeněnou úctou k životu.

V textu není nic navíc. Skvěle nedořečená báseň, zbývá dosadit
... a hurá do školy.

Opravdu jsi talent. Píšeš věcně, bez sentimentu a zbytečných kliše. Někam vedeš čtenáře a pak to celé převrátíš. Jen bych vypustil
...vždyť spíš.
Vyplývá to z textu, je to tam zbytečné. Odstraníš tím i rým, který v tomto případě spíš kazí moc pěkný pocit z básně ve volném verši.

Haiku by mělo vycházet ze skutečného prožitku. Opravdu se to stalo? Moucha dostala v letu infarkt a spadla na ovladač tak, že přepnula program? Haiku nehledá atraktivitu, naopak námětem haiku bývají ty nejobyčejnější věci. Věci které máš denně před očima koukáš na ně a náhle prozříš a řekneš si tý jo? Jak je možné, že jsem to nikdy neviděl?

Psavec: Dík.

Já si myslím, že tohle je přesně text na čtení. Divnostyl s trochejemi, máš cit pro vázaný verš. To já neumím a zároveň ráda experimentuješ. Proč by ti někdy nemohlo být smutno, když je většinou v Tobě tolik radosti?

snake_01: A to mi stačí...

Dík.

Můra73: Obdivuju jak dokážeš k vyjádření využít minimum nástrojů. Tím myslím závorky.

Moc nevěřím, že ti je 15 let. Čtu v tom manželskou krizi.

Jestli se mýlím, jsi mimořádný talent.

Mě se to naopak moc líbí. Moc nevěřím tomu, že Ti je 15 let. Podařilo se to vyjádřit všednost, její rezignované přijímání.

Pěkná báseň ve volném verši.