tajemný - tak moc
 30.06.2014
12
1197 (17)
0
galerie

Zahalený do pláště tajemství
černý rytíř, neviditelný,
nezastižitelný...
mistr básní a pohádek.

Chci se ti zdát !
abys ve snu neměl strach,
podívat se do očí
kterés tak miloval ...

/miluješ.../

Abys mohl říct ...miluji tě! chci tě
nebo
mé city jsou plitké
mé srdce kamené
není to praktické...

/Do hajzlu s tím! Jaks mě mohl tak zahodit .../

Jsi na mé cestě,
jsi tam !
jsem tvá napořád.
Nebyla to náhoda,
že jsem tě potkala
a ty to víš...

/víš /
 24.06.2022 13:39
Nevím, jak jsem to mohl minout. Na začátku jakoby ten rytíř byl v tobě a pak jakoby si ten obraz vyprojekovala na někoho koho si potkala. Má to tak většina lidí. I já projekuji obraz své vnitřní ženy na některé ženy, které potkávám, fyzicky nebo virtuálně a vnímám, že některé ženy projekují obrazy svých vnitřních mužů na mě. Máš v sobě předobraz (archetyp) rytíře hrdiny a to je moc pěkné, ta černá barva je na místě, ten předobraz je v tvém nevědomí. Dost Jungovi analytické psychologie. Báseň je to moc pěkná. Velmi vhodná fotka k ní. Rytíř má hlavu,ale není v obraze. Je to tajemné, v souladu s básní.

Přeji Ti krásný narozeninový den.
 06.06.2018 23:12
Díky za přečtení a komentář. Je to tak jak píšeš - jsem ráda, že oslovila :-) Už dlouho jsem ji nečetla ... ale zjistila jsem, že té jizvy se nezbavím...tak jako ty
 06.06.2018 23:07
Kdysi jsem zažil rozchod z rozumu.Rozum měla ona,já měl jen pochopit,že jsme každý z jiného světa.Pochopil jsem to,tvá slova:do hajzlu s tím,jak si mohla......hl mě tak zahodit jsou dnes palivem mého rozvoje,ale zároveň jizvou pod kůží.Báseň je jak jinak hezká.Mně blízká.
 07.12.2015 00:07
korálek:
Takhle kolem půlnoci
se músy kol mne rojí,
já nemohu si pomoci,
báseň má je teď Tvojí! :-)
Jaksi nechápu, co tak smělého je na mém komentáři krom faktu, že jsem se osmělil ho sem dát, když už se mi tak znenadání a jako podle diktátu z jiné dimenze vylíhl v mé hlavě...:-)
 06.12.2015 23:51
shane: wow , díky za krásně podaný a smělý komentář - líbí se mi :-)
 06.12.2015 23:48
korálek:
Tak rytíř v černé zbroji,
ten, co měl srdce lví,
získal si lásku Tvoji?
O něm Tvé srdce sní?

On získal lásku Tvoji,
ač o ni sotva stál?
Kdoví, snad jen se bojí
toho, že uvnitř vzplál!

Vyzná se v lítém boji,
tam ví, co dělat má,
však přijmout lásku Tvoji?
V citech se nevyzná...
:-)))
 11.08.2014 01:03
Lokin: díky moc za komentář :-) potěšil )
 11.08.2014 00:13
Zdařilá forma podání, má to myšlenku i směr, řekl bych poeticky zachycená emocionální zkušenost, paráda :)
 11.07.2014 17:40
Díky za komentáře , moc si jich cením :-)
 10.07.2014 21:16
není to špatné, ale...začátek povedený moc, pěkný nápad i přirovnání...pak už je to ale spíš tvůj monolog jemu...trochu se vytrácí poetický duch, ta přirovnání a tak...ale chápu, jak ses asi musela cítit a vykřičet to ze sebe...
 02.07.2014 13:49
:-) zvláštní, hezké ...... a trošku bolestné ...... kdo chce najde se v tom:-))
 01.07.2014 11:44
líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.