Dalo by se tam leccos škrtnout ;-) přemýšlet o tom důsledněji. Básník chce hrozně moc říct ty poslední verše, jako kdyby to bylo to nejdůležitější, nejpodstatnější. A ono, kupodivu, není.
Ale je to milé, tu a tam i s ladným veršem.

podepsal bych první strofu. Co ty zbylé škrtnout? o.O Či vepsat do jedné...

-_- jistěže dětství A za sběrnou surovost jsemvšemi deseti. Je skvělá.

2. ještě něco jiného než tu závorku, ještě něco, něž jen v cestě... anebo to šrktnout?
3. Velké L u láhve?

a ...je radost tě číst.

Tož jsem se dozvěděl nové slovo: náryv. :-) Ale je v tom utěk. Od kostí, povýživy do abstrakce, která lépe zamlží a zastře.
Přemýšlím, jesti šednou nebo sšednou o.O

Řek bych, že "ten hlas" říká něco jiného... A mnohdy zcela opačného. ;-)

Čekám, kdy začneš o té kráse... stále je to jen o líbivosti.

Ty aliterace jsou povedené – u toho žádám to zabije význam úplně, poslední dva verše už prostě jen podlehly formě.

Nejspíš by pomohlo se ještě o něco víc osvobodit od panování rýmu. Dost patrné je to na konci – zvítězí rým nad myšlenkou. aj aj aj

nemýt nohy,
aby obcházeli oni mně... Což? :-D

životem režírované?

Provaří se to hned v prvnív verši, aj.

Proškrtání a gramatická korekce by tomu spíš pomohla. :-D Ale náběh to zřejmě má.

Přiměřené :)

Milé, optimistické

budem tiše
jako pěna

Milé. Mlhavé místy, ale milé.

Je to pěkné. Ale psát znamená také nebát se bát. Možná v tom to tkví...

vtipný nápad.

zajímavé, to ano. ale ještě by se to dalo dopilovat... třeba do pointy, aby to neskončilo v mlze...