![]() |
komentáře uživatele :
Přečetl jsem cca třičtvrtinu... na víc jsem opravdu neměl sílu.
Nejsi vůbec vypsaný.
Píšeš těžce.
Děláš strašně dlouhé věty, ve kterých se čtenář ztrácí.
Jestli si myslíš, že tohle někdy vydáš, tak tě bohužel musím vyvést z omylu - nevydáš (teda v případě, pokud si to nezafinancuješ sám).
Není v tom děj, příběh... je to nudné...
Nijak jsi nepopsal hlavní postavy, což je chyba, protože čtenář si k nim nemůže vytvořit žádnou bližší vazbu a tím se víc vžít do příbehu.
Z toho plyne, že tam máš, na tak krátké dílo, moc jmen, o kterých nic nevíme a tak se v nich ztrácíme (čtenáři).
Je toho dost na zlepšování. Pokud chceš někdy vydat knihu, radil bych ti si ze začátku nabrat menší sousto a začít pozvolna - od krátkých povídek.
Takhle se ti to nikdy nepodaří.
Ale kdo ví...
P.S.: z textu jsem vybral pár vět, které byly FAKT zdlouhavé. Viz níže
měj se
Skřípání mrtvých zubů byl těžko přeslechnutelný zvuk, avšak v tom se stalo to, s čím počítali, avšak nechtěli, aby se to stalo.
Chodící mrtvola, která se proti němu téměř rozeběhla, měla-li by k tomu možnost, kdyby Erin nebyl tak blízko, se svými pokřivenými, černými zuby zaryla do kýty a utrhla kus masa.
Ani jeden už na sobě neměl deku, ti dva, protože ji shodili, Elya, protože sápání mrtvoly bylo neúprosné.
„Někdo je musí ovládat, není možné, aby jen tak vstali a napadli celou vesnici, působí moc organizovaně, to není nic, co nemrtví dělávají.“
Nejsi vůbec vypsaný.
Píšeš těžce.
Děláš strašně dlouhé věty, ve kterých se čtenář ztrácí.
Jestli si myslíš, že tohle někdy vydáš, tak tě bohužel musím vyvést z omylu - nevydáš (teda v případě, pokud si to nezafinancuješ sám).
Není v tom děj, příběh... je to nudné...
Nijak jsi nepopsal hlavní postavy, což je chyba, protože čtenář si k nim nemůže vytvořit žádnou bližší vazbu a tím se víc vžít do příbehu.
Z toho plyne, že tam máš, na tak krátké dílo, moc jmen, o kterých nic nevíme a tak se v nich ztrácíme (čtenáři).
Je toho dost na zlepšování. Pokud chceš někdy vydat knihu, radil bych ti si ze začátku nabrat menší sousto a začít pozvolna - od krátkých povídek.
Takhle se ti to nikdy nepodaří.
Ale kdo ví...
P.S.: z textu jsem vybral pár vět, které byly FAKT zdlouhavé. Viz níže
měj se
Skřípání mrtvých zubů byl těžko přeslechnutelný zvuk, avšak v tom se stalo to, s čím počítali, avšak nechtěli, aby se to stalo.
Chodící mrtvola, která se proti němu téměř rozeběhla, měla-li by k tomu možnost, kdyby Erin nebyl tak blízko, se svými pokřivenými, černými zuby zaryla do kýty a utrhla kus masa.
Ani jeden už na sobě neměl deku, ti dva, protože ji shodili, Elya, protože sápání mrtvoly bylo neúprosné.
„Někdo je musí ovládat, není možné, aby jen tak vstali a napadli celou vesnici, působí moc organizovaně, to není nic, co nemrtví dělávají.“
Nejen homéra či puera odradí absolutní rým, odradí také mě... navíc když je báseň takto dlouhá...
Celkově jsou rýmy hodně slabé, ohráté a kostrbaté.
Ale tím si snad prošel každý... věřím, že i puero začínal s rýmy typu láska/páska , rúže/kůže a dnes píše originálně. Je to jen o cviku, psát a psát, číst a číst... ale hlavně najít si svůj styl a toho se držet.
asi tak...
Celkově jsou rýmy hodně slabé, ohráté a kostrbaté.
Ale tím si snad prošel každý... věřím, že i puero začínal s rýmy typu láska/páska , rúže/kůže a dnes píše originálně. Je to jen o cviku, psát a psát, číst a číst... ale hlavně najít si svůj styl a toho se držet.
asi tak...
dlouhééééééééééééééééééééééééééééé... málo kdo dočte dokonce (jestli vůbec někdo)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kritik [13], veselý smutek [12], Terézia Rosinová [5], Nositel Pravdy [3]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX


