 17.05.2012 9 1605(14) 0 |
Ještě jednu,
neposlední rundu
...snad potom zapomenu
Pořád mám sucho v temném hrdle
(je jako pachuť po tvém jménu)
Tak znovu,
ještě usychám
a barmanka cosi tiše zpívá,
že útěcha v chlastu je jen lživá
Ještě jednu,
třeba si vzpomenu
na den kdy věrnost ještě žila
a láska nikoho nezabila
a na touhu
nejen po tvém jménu
neposlední rundu
...snad potom zapomenu
Pořád mám sucho v temném hrdle
(je jako pachuť po tvém jménu)
Tak znovu,
ještě usychám
a barmanka cosi tiše zpívá,
že útěcha v chlastu je jen lživá
Ještě jednu,
třeba si vzpomenu
na den kdy věrnost ještě žila
a láska nikoho nezabila
a na touhu
nejen po tvém jménu
20.06.2012 - 17:14Sokolička: jsem z té chvály a líbivosti trochu v rozpacích...a nevím, jestli si ji zasloužím
děkuju všem
děkuju všem
20.06.2012 - 16:06Husí kůži z ní mám. Náhodně jsem si ji vybrala z tvých děl a měla jsem opravdu šťastnou ruku. Je přesně taková...
- na den kdy věrnost ještě žila -
...jaká má být. Nenapsala bych to líp.
- na den kdy věrnost ještě žila -
...jaká má být. Nenapsala bych to líp.
20.05.2012 - 21:41Ta atmosféra tam je..to nikdo nemůže zapřít..ty jsi můj oblíbenec...to přece víš, pěkná :)
17.05.2012 - 09:59Jak je to chmurný, tak jsou to silná slova... a skvěle se z básně dá sát ta atmosféra...
Moc se mi líbí...
Moc se mi líbí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
...po tvém jménu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ve víně je hudba
Předchozí dílo autora : Sarajevo
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
