Nepotřebuješ se už učit psát. Už to dávno umíš.

A což teprve, kdyby to říkal mrtvý!

Já shodou okolností teď právě dokoukal Údolí včel od Vláčila. Templáře roztrhali psi (chudák Kačer) a dobře mu tak. Ale tohle by tam zfleku mohl Čepek odrecitovat.

No....dovol, abych byl první. Ono je to sice v kategorii smutných básní, ale já se smál. Nevěřím!

35 cm?!! To je drzost.

Tedy - já bych nechal první sloku. První sloka je super. Je taková, inu dětská, ale je super. Zbytek tam být nemusí. Ale jinač fáájn. Dobrý pokus. Zkušáj ogare, zkušáj.

Publius Ovidius se červená.

A teď trochu negativní kritiky...sneseš to?

Za prvé přechodníky: když si nejsi jistá, vyhni se jim.
Za druhé styl: Nekladeš na báseň žádné umělecké nároky jak vidno. Takže je dobře, že si na nic nehraje a tím jak je ,,snadno" napsaná je i jasně definovatelná a já pochopil hned na začátku co od ní čekat, nebo spíš, na co budeš klást důraz: na pocity a lásku.

Napsala jsi normální báseň. Nic pro mě.

Eliška Vobrubová: ARA: To mělo být nějaké přijetí omluvy? Další uražená reakce?

Nu tedy je to ze života. A má to pěknou úpravu, akorát ta předposlední sloka je nějaká jiná než ostatní. Má to zvláštní důvod?

loner: taron: ale už nechybím, jsme v kompletní sestavě

Rád se přidám k diskuzi. A popravdě, napřed jsem si přečetl komentáře a až teprve pak dílo a dospěl jsem k závěru, že není nijak kvalitní a už vůbec ne na to, aby si zasloužilo tolik pozornosti......a věřím, že tím autorku nijak neurazím, protože v anotaci jasně píše, že ji názor na báseň nebude nijak zajímat (je to osobní a tak to má být).

Stran té gramatiky: gramatickou policii, jakoužto službu nám Eliška prokazuje, tenhle server potřebuje jako sůl a nespatřuju na tom původním Eliščině komentáři (výjimečně!) nic útočného. Ale Eliško, když se ti někdo omluví je tvou POVINNOSTÍ to přijmout, což ty neumíš. A posílat za sebe do každé hádky ARU, aby se ti postaral o obhajobu je podlost nejhoršího kalibru. Jedna věc je snášet kritiku a jedna snášet reakce na kritiku a to ty ani ARA neumíte, nemůžete se proto divit, že si moc sympatií nezískají vaše dobře míněné rady. V tomto ohledu má pravdu devilpimp, že vaše reakce na reakci byla krajně neadekvátní.

wau

Bez bolesti bys nikdy nepochopila, jak to bylo krásné.

Z takových vznikají nejlepší básně.

Příliš plastické sny občas zabolí u srdce co? Platonická láska?

Lyrika par excellence. Kam oko dohlédne všechno se to páří a namlouvá a vrušuje a ukájí. Příroda jedna nestydatá!

Nu, gramatická policie už řekla své a tudíž může puero posoudit obsah. A puero je s obsahem docela spokojen. Obzvláště pokud můžu soustředit svůj zájem do jednoho bodu najít v té básni nějaké těžiště, pak je téměř uprostřed ve výzvě k hříchu (o vpichování nemluvě, to je obrat který má šťávu). Výzva k hříchu je u mě moment, který mi brání odsoudit tvé dílo jako lascivní a pubertální výlev. Šlo ti přece o chtíč. Myslím, že chtíč tam rozhodně je.

Reflexe cest po Chille? Máš jich víc? Už ses vrátil?

Dobrý. Báseň prošla. Protekla.

Krásné. Staré. V té básni se zračí jeden fakt: že při založení psanců nastal jakýsi exodus kvalitních básníků z literu a na psancích se objevila díla, která se dají číst i po letech. postupem času server tenhle výkvět pomalu opuštěl a nový výkvět se formoval jen krátkodobě. I v současnosti pociťuju, že aktivní je vždy hrstka autorů, většinou nových a po nějaké době jejich aktivita zchladne a nakonec se objeví zase jiní tažní koňové. Ale ta původní basnická aktivita mi přišla mnohem kvalitnější než dnes. (Autoři nekašlali tolik na gramatiku, přinášeli nové pohledy na poezii, nové formy, byli neortodoxní. Poslední dobou mi básně přijdou všechny na jedno brdo. Málo jich vybočuje.