|
Enjoy ;)
|
Slunce dýchá z nebe,
květiny začínají vonět,
a já mám
splín.
Cizí oči mě utěšují pohledem -
s jarem přichází slitování,
krása, poetika, láska a
splín.
Slunce dýchá z nebe,
květiny začínají vonět.
A já jsem jediný v pestrobarevném davu
kdo nosí černou a má
splín.
květiny začínají vonět,
a já mám
splín.
Cizí oči mě utěšují pohledem -
s jarem přichází slitování,
krása, poetika, láska a
splín.
Slunce dýchá z nebe,
květiny začínají vonět.
A já jsem jediný v pestrobarevném davu
kdo nosí černou a má
splín.
...jo! To je můj pocit z tvého dílka: Jo! Sama nevím, co si mám pod tím Jo! představit, ale je to veskrze pozitivní Jo! ;)
puero: koukni se na většinu mých básní ;) navíc je tam refrém, žádná inovace ale 20. století ;) Rýmům moc neholduju, volný verš je pro mě lepší
To se nerýmuje! Co se stalo? Žádná tradice, žádná regulace, dokonce poslední sloka má o řádek navíc. Snad se z tebe nestává inovátor?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Černě pestrobarevná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Spící město
Předchozí dílo autora : Jaro

