Moc pěkně napsáno vážně. Hodně se mi líbí ta taktická část, jak se nic neděje zatímco protivník pomalu získává sílu. Ale jak mu radí aby nechal vychladnout kulomet a taky někdy vystřelit, to se mi nezdá. Buď střílíš nebo nestřílíš, ale nic mezi tím. Rakousko-uherský těžký kulomet Schwarzlose M. 7/12 ráže 8 mm Mannlicher M. 93 je těžký vodou chlazený kulomet a fungoval na principu zpožděného otevírání závěru. K zajištění spolehlivé funkce při otevírání závěru a vytahování nábojnic byl mechanismus doplněn automatickým vstřikováním oleje. V přední části pouzdra závěru se nacházela nádoba na olej, uzavřená shora kruhovým víčkem. Hlaveň obepínal válcový chladič, plněný 3 litry vody. Přepouštěcí ventil v přední části chladiště sloužil k vypouštění páry v případě dlouhotrvající střelby, při niž se dostával obsah chladiče do varu. Při déletvrajích dávkách z kulometu dochází k zahřívání hlavně až na kritickou úroveň. Pokud by se do rozžhavené hlavně zasunul náboj může dojít k samovolné iniciaci náboje teplem. To by zapříčinilo samovolnou a nekontrolovatelnou střelbu dávkou až do úplného roztržení hlavně. Každý voják by se bál dál střílet a počkal by až hlaveň úplně vychladne a neriskoval by život tím, aby sem tam ještě vystřelil. Není totiž možné odhadnout na kolik se v takovém případě situace zhorší. Kouřové zplodiny z rakouského kulometu zapříčiňovalo spalování chladícího oleje, vstřikovaného do prostoru před nábojovu komoru. V tomto ohledu nebyl kulomet Schwarlose příliš vhodný pro intenzivní střelbu v uzavřených prostorech. Hromadili by se plyny. Takže zato byl skutečně vhodný do zákopu. Možná kdyby mu ten co odešel pro náboje, tam nechal nějakou pušku, třeba od mrtvého aby občas vystřelil, s tím že ten mrtví už ji určitě potřebovat nebude. Vyznělo by to věrohodněji. Vojáci taky na kulomety čůrali aby je schladili. Věta: „Ne, ale mám už vyšší skóre než ty a já myslel, že o sobě tvrdíš, že si nejlepší.“ Slovo skóre zní moc moderně, hezčí a dobovější by bylo „mam více zářezů na pažbě než ty“.