Na Můstku je podle mě snadné se ztratit, tak snad se ještě objeví

Karpatský: Darmošlap1960: Aha :) Původně jsem pochopil, že se tam nemá vyskytovat ideálně nic, co se vztahuje k autorovi - ani vnímání, ani děj. Když ten Kerouack napíše třeba "I drink my tea
and say
Hm hm" nevím, jestli je to haiku nebo spíše jen blábol, který dal do tří řádků a nazval to americkým haiku, protože nedodržel 17 slabik. To ten první kousek "Quietly pouring coffee
in the afternoon,
How pleasant!" má aspoň nějakou atmosféru

Když se v textu píše "pijeme tramín", "míjí mě kocour", "vážeš mi náramek" či "líbám tě", je to stále nesubjektivní, nebo už není? Já to nechápu. Snake_01 v teorii píše, že autor má být co nejvíc upozaděn. Samozřejmě si myslím, že omezovat se na tři verše je strašně málo, ale to je jiná otázka.

krásný, díky

Upřímně nechápu ty cikánky. Navíc tohle haiku nemá ani žádný smysluplný obsah.

Hezké. Do letního básnění jak dělané

Přijde mi škoda, že tři slabiky padly na slovo vánoční. Květ pomerančovníku ovšem tuze láká k přivonění. Osobně tu vůni asi neznám, ani s Vánoci si ji nespojím, asociovalo mi to ovšem Kristiána a jeho africké fantazie. Zaujala i "hvězdička v mlze", řetěz už tolik ne. Nevím, zda v tom mám vidět více než jen podobnost v blikání, zda to například má varovat před příliš konzumním pojetím Vánoc? Myslím, že by to bylo oboje lepší v delším útvaru, ale to je možná jen o mém vztahu k haiku

Líbí se mi nejvíce první dva verše. Ale ta jižní Morava z toho úplně dýchá. Tak výše číš!

Snad bude brzy lépe

Tradičně krásné

Moc nechápu, jak se ocitl plameňák ve vzduchoprázdnu, ale je to zábavné dílko

V posledním verši asi chybí "k", ale i tak je moc povedená

Co na to říct... Věru je smutné, že něco takového někdo publikuje :(

Děkuji za pěkné dílko, pro "možná že" mám slabost

Možná s psaním teprve začínáš, takže ti gratuluji k tomuto zásadnímu a skvělému životnímu kroku! Báseň je pěkná a se silným sdělením, jenom se mi zdá jako škoda, že šestý verš se rýmuje se sedmým a ty další už jsou volně. Kdyby mělo dílko celé strukturu slok ze tří veršů, vyzněla by tvoje báseň ještě dramatičtěji. Ale styl vybrousíš :)

Škoda, že nesoutěžíš

Tom Cortés: Jakkoli je z tvého výkladu zřejmé, že autor se o cosi pokoušel a díky za toto podnětné doplnění, neboť já jsem o Jedové chýši skutečně nejspíše nikdy neslyšel, opravdu neznám historii každé pražské hospody, domnívám se, že zařadíš-li dílo mezi "pop", byť částečně, nemůžeš očekávat, že o něm kdokoli bude přemýšlet, dnes už určitě ne. Pak už můžeš jen doufat, že se takové dílo bude posluchači/čtenáři líbit na první dobrou a to já zkrátka nejsem. Nelíbí se mi popravdě ani teď, když už vím vše podstatné. Stále se domnívám, že by to chtělo přímočařejší příběh, možná i drsnější rytmus, když už to má pojednávat o nebezpečí. Přesto tedy přeji mnoho oddaných fanoušků a chápavějších čtenářů

Tom Cortés: Kritika je vždycky dojem. Jak jsem již uvedl, přestože úvod navnadí, už zvolený jazyk je zvláštní - zvláště v písni bych neviděl archaismy jako v dáli, chýše, když jindy se zde vyskytuje rovněž například novodobý barman. V textu se sice občas vyskytují zajímavá básnická spojení, např. "ústa si koupeš", většinou se ale spojení nedaří a vzniká tak jednou rádoby vtipné až trapné "kondolence a účet", jindy podivné o popelu padajícím na hlavu, to jsem nikdy neviděl. Nejsem si každopádně jistý, zda takto přeumělkované básnické prostředky se hodí do zvoleného žánru písně. Pokud jsem již dříve zmínil skákání v prostoru, tak jsme v ulici, poté se sluncem někde v dáli, pak se zase vracíme kamsi do jedové chýše, u níž tušíme, že je to byt v oné ulici, jenže "barman posílá účet" a tak je možné, že se osoba nachází v baru. Je osoba svlékaného s ní v baru, s ní v chýši, je v baru i chýši, či je snad bar onou chýší? Ztrácím se v tom. Také mi není jasné, proč je zde proklamováno, že na něj, nejspíše tedy přímo autora, neplatí čáry a kouzla a jindy se dozvídáme, že mu srdce sotva tluče či že by ho svlékla i pohledem. Mimochodem, pokud bych si kupříkladu měl myslet, že autor platil dívce nápoje a následně se s ní dostal i do chýše, odkud raději odešel, než aby se nechal svléknout, komu barman posílá kondolence? Jsou kondolence jen "originálním" rýmem ke slovu sklence, jak naznačoval i Homér? Lépe zůstat u pouhého dojmu... Jak říkám, jsem možná jen málo chápavý, ale zdá se mi to celé zmatené a hrozné. Nemáš zač

Homér: Nevím, musí? Začal jsem si to číst ve stylu Hvězdáře od UDG, ale po prvních třech verších se mi báseň (hudební ukázku nehodnotím) líbí méně a méně. Navíc se podle mě přílišně skáče v prostoru, ale možná to všechno jen blbě chápu

Kdyby celá ulice potemněla, možná by nebylo vidět, jak je to hrozný. Ale lampy na sloupech vzplály, takže to bohužel vidět je