a co když při tom někdo potřebuje drbat ouško? :-)

tak Hubou mele? pěkné! :-D

také budu doufat... dokud budu dýchat... úděl člověka... a co dál?
někdy je slov příliš... plýtváme jimi, a pak se hloubka ztrácí v jejich nánosu :-)

zajímavá myšlenka... i když je obraz poněkud rozblikaný tou iterací :-)

říkávala jsem rozrazilu bouřka... a jako malá ten úchvatně modrý kvíteček netrhala, protože babička říkala, že tím bouřku přivolám... dodnes na něj tak hledím

jj zrzky jsou dobrý důvod k básnění :-)

veselé... drobné harakiri s diakritikou trochu kazí dojem

Psavec: těší mě, že mě čteš :-) Děkuji!

ŽblaBuňka: snad oku neublížila :-)

oskarp: když je slz moc, tak možná ano. Je na člověku, aby je držel v rozumné (snesitelné) míře...

Chawwá: Rezavá Plechovka: děkuji, právě od vás mě to moc těší. Ráda vás čtu :-)

den bez téhle Vaší "kávy"? Nemyslitelné... :-)

Zaujalo. Jsem na tom jako PrimaDen a souhlasím s "epické" a "vyčerpává to" :-)

další důkaz toho, že když autor má hlas a čte, dílo ožije...
Zaujalo :-)

ani nevím proč mě napadlo jen... "po nás potopa"
závěr mě rozhodně zaujal

Chawwá: jsi romantická duše
Děkuji :-)

Singularis: vím, že poezie není úplně Tvůj šálek kávy. O to víc si vážím toho, že jsi četl/a a komentoval/a.
Udivující? To mě fascinuje! Dokážeš jedním slovem spustit úplný vodopád myšlenek a co víc i pocitů...
teď se však zmohu jen na prosté... děkuji!!!

koiška: vanovaso: mahdal: pýcha mě nebezpečně obchází :-) Děkuji za vaše povzbudivá slova!

slavek: děkuji za taková slova... doufala jsem, ale nečekala :-)

Neu: Děkuji...
u slova "chytré" jsem se trochu zachvěla... popravdě mám delší období, ve kterém hloubám o otupění své inteligence... :-)