Děkuji za komentář, grafice není podřízeno vůbec nic, jen dělení veršů v příslušné délce. Pat jsem tam měl několikrát, hezky se rýmuje, ale o patu to není. Možná ho tam ještě zakomponuji, i když to " matu" je pokaždé v jiném smyslu a tak to končí absolutním rýmem:)

...léto budiž pochváleno...:)

u mě dobré, Radku

Rytmus a rýmy opravdu masakr, úplně zabíjí obsah básně. Zkus to v nějaké nerýmované, ale harmonické formě.

DDD: Je to tak, už jsem to konečně psal, ta moje první reakce měla být neutrální nebo kompletní. Jsem rád, že máme jasno:).

Moc hezké, Yano, má to lehkost a zároveň takovou nebolestínskou melancholii.

Vyjádřím se k tomu trochu namyšleně: "to je to pravé haiku pro Turnera!"
To už bys mohla pomalu zkusit "renga"( upřímně se obávám až se v BA dostanu k "R".

Hledal jsem nějakou rafinovanou vazbu - marně.
Takže stejně jako Yana: vzpomínky na dětství

Yana: Snad vše vysvětluji dostatečně :) DDD. Tobě děkuji za komentář. Básnická abeceda má smysl pro mě a pro moje děti. Pokud má nějaký smysl pro každého jednoho dalšího čtenáře, je to přidaná hodnota, za kterou jsem moc rád.

DDD: Přemýšlím, jak na tvůj komentář stručně a smysluplně reagovat. Stručně to asi nepůjde a smysluplně... no uvidíme.
V prvé řadě bych chtěl jaksi oddělit Akain komentář a moji reakci od této básničky. Ona s tím v podstatě nesouvisí, protože Básnická abeceda je projektík, který jsem si vymyslel pro potěchu a poučení svojí a mých blízkých, a jak s tím naloží čtenáři zde i jinde, je na nich. Jistě to nemá ambice někoho poučovat a už vůbec ne přesvědčovat, že se mají pustit do psaní balad, sonetů akrostichů a podobně. Napsal jsem a napíšu v této souvislosti ještě hodně básniček ve formách , o které bych jinak zavadil jen jako čtenář, možná někdy ani to ne. Pokud to někomu bude, stejně jako mým dětem, ukazovat pestrost a mnohotvárnost poezie, budou moje ambice zde naplněny více, než bych čekal.

Reagoval jsem včera na komentář z mého pohledu více emocionální než rozumový. S odstupem si říkám, že na něho reagovat jinak než "děkuji za názor" , bylo zcela zbytečné. Nechtěl jsem reagovat také emocionálně (napsal bych asi něco jako: "to je pěkná hloupost") a svoje stanovisko jsem řádně nevysvětli, což činím teď.

K tomu, co jsi na psal: v mnohém souhlasím, jen si asi nerozumíme v definicích pojmů.
Uvedu příklad: tvoje poslední (velmi zdařilá) báseň je napsána v nějaké formě, a to bez ohledu na to, že ta forma nemá jméno. Je však možná identičtější než mnohé volnější formy, které jméno mají. Je stylisticky , výrazově a formálně ve formě, kterou tvůj vzor vymyslel, upravil nebo také převzal. Na druhou stranu, a to opravdu nemyslím ve zlém, je, myslím, tato báseň autentičtější, než ta tvoje. Tím samozřejmě není řečeno nic o zdařilosti technické dokonalosti, tedy kvalitě, jakkoli tento výraz nerad používám.
A tak je to s většinou básní vůbec. Formy tvoříme, přejímáme a upravujeme. Tak jsem to udělal i s touto básničkou stejně jako s baladami předchozími, na velmi volné formální zadání balaty jsem si vymyslel vlastní rýmové schéma. A to je z mého pohledu také způsob hledání, o kterém se zmiňuješ.
Snaha utéci z nějaké formy a netvořit přitom jinou mi přijde vskutku buď marná nebo šílená a výsledek tomu odpovídá. Tím však, probůh, nemyslím, že by hledání nových cest, vyjádření, témat a konečně tím i forem nebylo dobré. Naopak. Obdivuji to a jsem nadšen, když se to někomu daří. A to i proto, že je to těžké a čím dál těžší. Mám tím pádem (jako čtenář) pochopení i pro těch 99. 999%, kterým se to nedaří, protože, jak ses zmínil, má pro ně i literaturu jako takovou smysl už jenom to hledání.

Už mnoho staletí se básníci (stejně jako ostatní umělci) nesnaží v podstatě dělat nic jiného, než nacpat myšlenku či emoci (případně obojí) do nějaké formy. Poezie jako forma vznikla a snaha z formy nějak (marně) utéci je "pokus" několika posledních desetiletí.
Jiná věc je, jak se to vecpání komu podaří...
Děkuji za komentář.

koiška: Děkuji, těší mne, že se ti líbí.

Amelie M.: Děkuji. Ten antický příběh není asi úplně nosným prvkem, spíše se odkazuji na stejnojmennou Sartrovu povídku.

Líbí se mi forma i ono kouzlo minimalismu a to i přes to, že ten závěrečný rým se slovem "asi" na závěr je dost "profláklý", a to jak ve spojení s "řasy", tak i vlasy, časy, spasí, uhasí atd. atp. Často jsem ho stejným způsobem použil. :)

Moc krásná báseň, Yano, byť musím souhlasit s předešlým názorem, že poslední sloka - rým krásně/ básně je možná zbytečně po formální stránce laciný.

Básnička bez obrázku by byla takové nic neříkající (respektive pomilionté říkající) klišé. Obrázek bez básničky "dopravní značka". Dohromady to je zajímavé. Připomnělo mi to práce Davida Černého, nevím je-li to umění, ale nápady to zajímavé jsou.

Pro mě po technické stránce zdařilá báseň, jen některé části na mě působí trochu "klišovatě". Vím, jak je těžké hledat nějaké neotřelé způsoby vyjádření, natož formy, ale hledat je nutné :)

Čistě technicky: jakkoli se rýmuje " víně/ Rýně", tahá za uši
"ve víně/ v Rýně". Kouzlo takovýchto krátkých, vtipných říkanek je v absolutní rytmice, třeba K. Plíhal je, myslím, ideální vzor.

Dobré, to se mi fakt líbí.

DoPaPl: děkuji

DDD: No, do literární soutěže bych s ní asi nešel, ale pro "osobní potřebu" to je, myslím, v pohodě.:)