 19.05.2015 2 1481(15) 0 |
To ty jsi pribudil ten chtíč. .
Co ve mě dřímal a chtěl pryč.
Tehdy když hvězdy zářily,
Tehdy tu noc , kdy jsme to začaly.
Cit pomalu umírá,
To ti chci říct.
Teď už jsem se probudila,
To ti chci sdělit.
Nebudu tě z ničeho vinit.
Já své touhy zazdila sama,
Nůž do srdce a všechno si vzala.
Chci ti jen povědět že si mě ohromil ,
Ale ten druhý , ten srdce mi zlomil.
Ty jsi ten boj, ty jsi ten chtíč,
Teď ? Teď už je vše dávno pryč.
Co ve mě dřímal a chtěl pryč.
Tehdy když hvězdy zářily,
Tehdy tu noc , kdy jsme to začaly.
Cit pomalu umírá,
To ti chci říct.
Teď už jsem se probudila,
To ti chci sdělit.
Nebudu tě z ničeho vinit.
Já své touhy zazdila sama,
Nůž do srdce a všechno si vzala.
Chci ti jen povědět že si mě ohromil ,
Ale ten druhý , ten srdce mi zlomil.
Ty jsi ten boj, ty jsi ten chtíč,
Teď ? Teď už je vše dávno pryč.
20.05.2015 - 08:25Tvé emoce jsou bezesporu skutečné a není jak se k nim vyjadřovat, ale ta forma skutečně trochu kulhá. Bez servítek: 2x sdružený rým "chtíč / pryč" je "masakr".
19.05.2015 - 22:40Mě se líbí obsah. Osobně bych to celé napsala buď v sdruženém rýmu a nebo aspoň oddělila na části když v prostředku ten sdružený rým není.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
rozloučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : bez tebe
Předchozí dílo autora : VÝBUCH EMOCÍ
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Wolf [17], Petla [16], Milda [15], sarka.bendova [14], MCCM [13], Matěj Ptáček [10], Marie Bernadeta [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
