Orionka: Děkuji, v zásadě jsem se již vyjádřil v komentáři Yaně. S "okolím" máš nepochybně pravdu... já tuhle báseň mám moc rád, je v ní zakomponováno mnohé, jak obsahově, tak výrazově, ale báseň sama to nevysvětluje a vysvětlovat to zvlášť je absurdní. Asi nebyla vůbec vhodná ke zveřejnění.

Orionka: Děkuji, tak to mělo vyznít, úsměvně, vlídně, bez nějakého hlubokomyslného patosu.

Přečetl jsem si haiku od pana Štrassera (znám jeho jiné literární počiny) a musím se ti omluvit za svůj poněkud příkrý komentář. Pokud renomovaný umělec něco takového vydá knižně, je těžké kritizovat amatérský pokus na psancích. Nenašel jsem v haiku pana Štrassera nic zajímavého, ani vtip, ani myšlenku, ani harmonii. Problém bude tedy asi ve mně, zcela mimo jsem já.

Je to v podstatě písňový text, rýmy a zvukomalba jsou tady upřednostněny. Nechci předstírat nějakou úžasnou myšlenku. Prolíná se zde několik těžko vysvětlitelných osobních motivů.

ŽblaBuňka: Vinec je obec blízko mého rodiště, je to kousek od Mladé Boleslavi

1kor13:
Přišel jsem domů,
bylo právě pět večer.
Kočka ještě spala.

Je to také haiku? Je to také báseň?

Možná to budeš vnímat jako určitý prvek nesvobody, ale zkus si na webu najít "hledání rýmů". To nemá být návod k psaní básní, ale takové cvičeni. I poezie je z velké části řemeslo...

Přiznám se, že nejsem znalec haiku, ale žiji s tím, že celé toto básnické umění je založeno na zvukomalbě. A ať čtu, jak čtu, slyším jen zvuk, malba nikde...

Náčelníku, Náčelníku, ty máš věci:-)
To je tak zmatečný, až je to zajímavý...

Špunte, podstata toho díla je zajímavá, ale je potřeba něčím z toho udělat báseň. Grafická podoba veršů a slok nestačí. Rým, rytmus, hudba...něco...

Zajímavá báseň, Polly, jenom jakoby tam něco přebývalo, nebo chybělo, možná špatně zvolené slovo, možná výpadek rytmu, nevím, přemýšlel bych o tom...

Tvoje báseň navozuje, i přes ten smutek, atmosféru jakéhosi " ladu". Rýmy a jejich rytmus už mi, v této souvislosti, tolik neladí: Např. "okenicemi/ je mi" nebo "hůře/ může... "
A ještě k té , již komentované (Kmotrov) sloce, neuraž se, to je pouze jako vysvětlení, jak jsem to s tím rytmem a rýmem při zachování myšlenky myslel:

Píšu ti také každé ráno,
když mlha padá,
že možná je mi dáno
zůstati sama

Nerozumím tomu "vězni", když svoboda něco moci... je, podle mě, v souladu se svobodami těch ostatních na to reagovat...
Také nerozumím tomu ženskému rodu v závěru, když čtu v záhlaví "muž".
A už vůbec nerozumím, proč je v záhlaví " báseň", když tento text, je dle mého, aforismem

Hezké, jen čtyři "snad" na čtyři verše jsou pro mě moc.... Snad by tam mohlo být "možná" :-)

Pěkná báseň, souhlasím s náčelníkem, chtělo by to dotáhnout rýmy, úplně rytmicky nesedí. "To vítr rozcuchává vlasy" si o tu úpravu přímo říká, ta dvě "á" tam zlobí, stejně tak v poslední sloce "...necítíš" / ..."procítí" to " š" je navíc, přitom by nebylo asi těžké to upravit s " necítí" , aniž bys poškodil obsah...třeba takhle:

Na srdci rána,
bolest už necítí...
Na rameni vrána,
tvář úsměv procítí...

a pořád to je ta tvoje sloka

Náčelníku, nedokážu se vyjádřit k obsahu, neznám tetu Irmu, ani ten seriál, ale vím, že se moc nerýmuje...své/ Irmině(asi tam má být háček) a drahá / netahat. Také pod obratem "obšírná situace" si neumím dost dobře cokoli představit. Nebýt těch technických nedokonalostí byl by to dobrý joke.

Nebudu komentovat obsah, byť i ve mně mnohé evokuje, ale formou, stavbou a výrazovými prostředky je to velmi pěkná báseň. Před chvílí jsem vysekl poklonu Orionce, nemohu jinak než učinit totéž Tobě. Básnířky před Vánoci " nasazují laťku opravdu hodně vysoko."

To je mimořádně krásná báseň. Má žensky citlivý obsah a dokonalou formu. Smekám.

Orionka: Čalamáda: BorůvkaB: Děkuji za komentáře, jen ještě jednou dodávám , že to nemá být parafráze staročínské poezie, ani taoismu. Pouze jsem si půjčil motiv nebe a země od mistra.

ŽblaBuňka: kmotrov: Děkuji za upozornění, zkopíroval jsem to a...špatně, opravuji. Neměl jsem v úmyslu napodobovat ctihodného učitele, pouze jsem si na něho vzpomněl...