S anděly se, i u psanců, v tento adventní čas roztrhl pytel (asi čertům), tak abych nezaostal...
 10.12.2013
4
1200 (15)
0
Anděla čelem jsem udeřil,
nízko se snesl z lustru,
sám tomu snad ani nevěřil,
možná též za letu usnul.

Říkáš, že andělů formace
křižují naším bytem
a těm sádrovým z legrace
od stropu popouští nitě.

Jsem asi člověk přízemní,
když o anděly nedbám,
oni prý, když se potemní,
nosí mě k nebeským klenbám.

Z nich potom bývám zavěšen,
jak loutka z velkého lustru,
po čelních nárazech utěšen,
na jejich perutích usnu…
 13.12.2013 11:39
Orionka: Děkuji, tak to mělo vyznít, úsměvně, vlídně, bez nějakého hlubokomyslného patosu.
 13.12.2013 11:33
Potěšila a příjemně předvánočně naladila, četla jsem s úsměvem. Formálně myslím moc povedená.
 11.12.2013 10:10
Dobré to je.
 10.12.2013 23:03
Blíží se vánoce, tak se to sluší, podobný pocit mám, tam někde uvnitř, možná až v duši.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.