Orionka: Ten název, jak jistě tušíš, je taková hříčka, s Afrikou se mi šedá také nějak nespojuje, pouze s těmi tlustokožci. S tím gramatickým hlavolamem jsem si, jak asi také tušíš, hlavu vůbec nelámal.:) Žádného mužského životného slona v textu nevidím, píšu tvrdé a jdu od toho...:) Někdo tam něco odtroubil a serval, ale kdo to sakra byl? Pomóóóc!(mi)

Devils_PIMP: Děkuji, vadilo by mi to jen kdyby´s napsal blbé a nenapsal proč. Takto jsem potěšen.

Orionka: Ano, to jsem měl přesně na mysli,ve společensky angažované básni jde mimo jiné taky o podstatu věci, exaktně vyjádřený názor. A to se povedlo. Ta báseň má myšlenkový i stylistický řád, sluší ji tedy i ten formální:)

Souhlasím s oběma dříve komentujícími. S Orionkou ohledně zpracování a s PIMPem ohledně zbytečně tuplované růže. Zrovna na to slovo jsou asi jiné rýmy, které by podstatu nikterak nezměnily. Výsledný dojem je však hezká báseň. :)

Karel Kryl v sukni. :) I s ohledem na to, jak je těžké napsat společensky angažovanou báseň tak, aby nebyla banální či směšná, dobré. Trochu nerozumím, zrovna tady, vynechání interpunkce, ale není to jistě důležité a je to věc pocitu.

Moc hezká báseň, Orionko. Jeden rým procházející celou básní bývá, pro mě nepochopitelně, v "moderní" poezii vnímán jako určitý anachronismus. Rýmy jsou obecně jen dobře a špatně rýmující se, jejich násilnost a obehranost vytváří hlavně kontext,vzdálenost a vazba. Tyhle sedí jak prdelka na hrnci. Mně jen, bůh mě netrestej :), jazykově nesedí poslední dva verše. Mám na mysli adjektivum neviditelné a adverbium snadno. Pouvažuj nad tím...:)

vanovaso: Orionka: taron:
Než jsem se rozhoupal ke komentáři této dobré úvahy, bylo téměř vše, co jsem chtěl napsat, řečeno. Věcně i emotivně, s nadhledem i osobně.
Dovolím jen jednu myšlenku:
Umělecké dílo, báseň nevyjímaje, vzniká v podstatě na zakázku. Na jedné straně může být zákazníkem vydavatel zastupující lačné čtenáře, ale také mocenský aparát, na druhé malá skupina lidí nebo třeba jen jedna konkrétní osoba. Možná mohu být zákazníkem i sám sobě, báseň se stává třeba ventilem mých problémů a emocí. Pokud ji ovšem zveřejním, získává v tu chvíli další zákazníky a já to v tutéž chvíli musím vzít v potaz.
Umělecké dílo, báseň nevyjímaje, se dá kromě nekonečného množství subjektivních měřítek hodnotit i objektivně. Každý, kdo báseň zveřejní, s tím musí počítat.
Dá se napsat kvalitní báseň na oslavu diktátora, dá napsat špatní báseň jako vyznání milovanému člověku, dá se podlehnout dočasnému módnímu trendu, dá se kopírovat archaický styl. Každý asi cítí tu svoji parketu i to, co je schopen „skousnout“.
Nerozumím však příliš postoji: „Vytvořil jsem dílo ze svých nejintimnějších emocí, dal jsem ho k dispozici několika stovkám čtenářů a míním, že se oni k němu nemají co kriticky vyjadřovat, protože jsou to moje emoce, a co oni o nich vědí…“
Pišme, komentujme a vnímejme komentáře (jsou li slušné a zjevně dobře míněné). Připusťme si, že z krásného materiálu se dá vyrobit zmetek a obráceně. Emoce jsou emoce. Báseň, jako každé umělecké dílo, má svoji řemeslnou podstatu. A všechny aspekty mého díla, jak už bylo řečeno, určují ti ostatní, ne já.

Nikdy jsem ta nebyl, ale i bez té anotace bych se po přečtení tvé básně sebral a jel tam. Moc hezké.

kmotrov: Děkuji, i mě trochu zlobí, ví bůh, kde se tam vzal:)

Popravdě zmínka o koních a andělech (případně o koních i andělech současně) je pro mě první signál: dál nečti! Četl jsem dál a nic zlého se mi nestalo. :)
Nevím, jaké máš zkušenosti s koňmi, ale přijde mi, že erotická témata ti sednou lépe.
V této souvislosti bys mohla napsat něco o mě-koních. Omlouvám se za trochu obscénní žert, ale ty bys to dala s grácií.

nemá to řád (asi ho to mít ani nemělo), ale je to zajímavé

Tvoje báseň se mi svojí celkovou atmosférou líbí, jen mi uniká pointa, pokud nějaké je( to samozřejmě není nutné) a vlastně i ta emoce. Čeho je ti líto a mezi čím musíš volit? Jakoby mezi těmi metaforami ( jsou li to metafory) scházel nějaký spojovací článek, ať už myšlenka nebo emoce.

elisza: Děkuji za pochvalu

Hezká báseň, technicky i obsahem

PrimaDen: Hlavou se mi honí věcí...úplný labyrint :-) .Děkuji za komentář

vanovaso: děkuji

Orionka: Schválně jsem vložil tuto básničku v návaznosti na naší diskusi. Je to kombinace reálných emocí, jejichž výsledkem je fikce a po formální stránce hra. Včetně toho, že nosím vousy. :-)

Orionko, hezké formou i obsahem, jenom ten konec mi přijde trochu navíc. V celá básni jsou výhradně metafory odrážející, předpokládám, určité, velmi intimní emoce. Apel nakonec na mě působí trochu násilně. Jakoby ses z emočního světa vrátila na zem a pozemsky to uzavřela. Nepochybuji samozřejmě o tom, že to byl záměr.:-)

dobré a vtipné

Orionka: Děkuji, jak jsi napsala, je to jen hra se slovy na moje oblíbené téma.