slavek: Děkuju

Mě ty veselé říkanky nějak obvykle míjí, ale tahle je fakt povedená a vtipná :D

Tady by se neslušelo cokoli formálního, je to prostě psané ze srdce, z lásky k dětem a blahopřeji

Tahle je dobrá. Možná zbytečně moc spojek, vím, že to bez nich někdy nejde, že tam to "a" chceme nacpat, ale zrovna tedy by klidně být nemuselo. Za mě je ten konec spíš otřepaný, ale jako celek báseň vyznívá příjemně.

Mlčeti Zlato: Ano, přesně tak. Děkuji za milou návštěvu!

Audrey Diamond: Nenech se pomást divnou dobou. Máme čas pracovat na sobě, zklidnit se, uvědomit si spoustu věcí, nabrat dech. Tož to si na mě vzpomeň, hlavně když potkáš nějakého pavouka. S těmi já ráda komunikuji a na chatě už se nenamáhám jim brát ani místo nad mou postelí.

Na mě je tam asi strašně moc velkých slov. Jinak stihomami -stihomamy by bylo asi lepší. Pokud teda nestíháš mámu :D

slavek: Homér: Děkuji Vám oběma.
Je pravda, že vzpomínky teď vyvstávají samy a mnohem snáz. Je to teď jedna z nejčastějších věcí, co dělám. Vzpomínám, píšu, čumím, nebo spím. Díky za návštěvu a hodně zdraví.

človiček: Dost podivná přirovnání :)

Rozumím tomu. Ti, kteří bydlí někde na samotě, nebo v přírodě, na vesnici, mohou jít aspoň do kraje, na procházku, dýchat čistý vzduch. Ale ve městě je to o to větší peklo.
A doba je krušná na psychiku, taky mi z toho hrabe a píšu, abych se nějak ventilovala. Takže básni velmi dobře rozumím. Jednou na to budeme vzpomínat a naše díla z téhle doby nostalgicky číst

11.4.2020 přidán zvukový záznam této "básně".

Mě to pobavilo. Bakalářka je mor :D

Audrey Diamond: To jsem moc ráda, Audrey :) A mé kočky taky, zdraví!

slavek: Děkuju ti Slavku máš pravdu, mělo. Jen nevím, jestli tu jdou opravit názvy, myslím, že ne. :/ D zmizelo jak ta holčička

slavek: Přesně tak, karanténní tvorba. Děkuju moc.

Audrey Diamond: Já děkuji za přečtení. Na NikdyKde se už dlouho chystám, zatím se ovšem nezadařilo přečíst, ale díky za připomenutí :)

Audrey Diamond: Ayla: Díky Vám oběma :)

Povedená věc. Palec nahoru!

holka.přes.ulici: Popravdě se s depresí poněkud potýkám, ale žádná vyložená beznaděj ani umírání se nekoná, jen o to víc tvořím, asi se to do toho musí nějak promítnout, přesto jsem se snažila ji psát s nadhledem a tak jak to vidím i bez zamlženého zorného pole. Díky moc za čtení, milý komentář, vše :)

holka.přes.ulici: Ty mě vždy umíš potěšit. Jsem ráda, že jsi napsala, že plyne, trochu jsem se obávala, že by mohla být hůře čitelná. Děkuji. :)