Yana: Děkuji za pochvalu, to si ani nezasloužím :). Víš, rozdíl je hlavně v tom, že já psala z odstupu, jako pozorovatel, ale ty jsi upřímně a sebekriticky popsala svoje pocity. To se cení. A co kdyby jsou vždycky zajímavé otázky...

Psavec: Děkuji.

loner: To mě moc těší, přijď zas :).

Dozor: Však já rozumím, neboj :). Jenom mě pobavilo, když jsi napsala ponořila - čekala jsem, že chuť nořit se tady dostanou spíš jiní :D ... ale že je ta speleologie hezký koníček?

Dozor: Ponořila? Hmm... děkuji :).

taron: Dík! Erotické básničky sem dávám jednou za uherský rok... přesněji teda za půl, tu poslední jsem psala v dubnu. Nemůžu za to, že si je čteš hned po sobě :)).
Přiznám se, ráno mě napadlo, že bych na tohle mohla navázat seriálem erotických miniatur podle různých poloh... ale neboj se, od mých šílených nápadů bývá k realizaci hodně daleko :D

Amelie M.: Děkuji za návštěvu.

Občas mi zní trochu násilně, ale jako celek chválím. (Kritika by měla být konkrétní. Takže vedle už zmíněného narušeného rytmu v první sloce mi nesedí taky druhá část sloky čtvrté, tady to ztrácí lehkost.)

Je smutná, ale hezky to vystihuje.

Fíha, ono ta takhle někde funguje? :) (Teda ještě aby fakt uklidila, slibem nezarmoutíš.:D ) Básnička každopádně moc povedená.

misháá: Dík! :)

Severak: Díky, je to super! Neznám, ale teď si hraju různý Trabandy, mají pěkný texty...

Sucháč: Děkuji, zahřálo :).

Přenesla mě úplně jinam a není to jen v obsahu, ale hlavně v jazyku a formě. Krásné, máš našlápnuto na trubadůrku :).

Krásné vyznání. Některé chvíle utkví. A zní mi trochu "zamilovsky", to asi ten brokát a krajky ;-)

Jiří Turner: Uf, tak to jsem ráda :). Děkuji za pochvalu, potěšila.

Zamila: Až tak? :) Ber to spíš jako hru se slovy, to rýmy mě tam zavedly ;-). A dík za komentář.

casa.de.locos: No vidíš, pro tebe nic neříkající, zato Jiřímu řekla všechno :)). Ale ne, moc děkuji, ráda jsem ti kápla do ponorné noty.

Mušky by se asi našly, ale na tvůj věk je to fajn :). Zaujalo mě, jak se špatně schová pohlaví. Když jsi kvůli rýmu použila mužský rod, úplně mě to trklo - takhle prostě kluci nepíšou, je to jasně holčičí báseň. (Taky jsem to tak jednou udělala, pro změnu kvůli rytmu, a taky to nesedělo. :))

Teď jsem náhodou otevřela a připomnělo mi to tvůj a můj komentář k básni Nejstarší kouzlo a věčný příběh. Přesně tyhle sklony, o kterých jsi tady psala, jsem měla na mysli.
Pocity první lásky jsi popsala moc krásně. I když málokdy skončí dobře, už navždycky bude první a jedinečná, padající hvězda k ní patří.