Co cítíte, když vám uprostřed noci zazvoní telefon a vytrhne vás z poklidného spánku?
 28.10.2014
14
Noční telefon
.. inspirováno prožitkem přítelkyně

Zvoní telefon.
Probouzím se strachem
do klidné noci.

Přitom jen o pár minut dříve,
zdálo se mi o lásce a štěstí
a najednou
crrrn crrrn
zvoněním,
naplnil se těžce vzduch.

Ukradlo mi klidný spánek,
vytáhlo mě z mého omámení
a já marně třepu hlavou,
abych si pročistila mysl.

Pohled se mi krade směrem k hodinám,
srdce bije jako o závod.
Je pár hodin před úsvitem,
všichni by měli být v posteli
a krásné sny jim právě mají plnit noc.

Bojuji o klid,
sahám po telefonu,
žaludek se mi obrací,
srdce smlouvá,
přemýšlím..
"Jsou všechny moje děti doma?"

Prosím, aby tento hovor
byl jen součástí špatného snu.

Prosím, nebuďte mě!

Ze sbírky: Bez ladu a skladu
 30.10.2014 19:31
Amelie M.: V povidce bys to ještě rozvinula, to Ty umíš...
 30.10.2014 16:08
Sucháč: neumím psát povídky.. a povídka o třech větách není povídkou..
 29.10.2014 23:14
Souhlasím s Orionkou...mělas to dát raději do povídky, líp by se to četlo...jinak obsah je zajímavý a hezky představitelný...
 29.10.2014 10:50
Orionka: nojo, když chlívek "próza", tu není.. :) asi jsem ujetá tím směrem trošku víc.. děkuju za komentář ;)
 29.10.2014 09:48
Pocit znám, hezky popsáno. Pokud jde o formu, připadá mi to spíš jako kraťoučká próza rozstříhaná do veršů. Taková momentka ze života.
 28.10.2014 22:15
líbí se mi ten otevřený konec, ten pocit také znám, srdce se rozbuší a hlavou prolétně několik scénářů, převážně katastrofických, ale znám také ten pocit že všechny moje děti klidně spí pod jednou střechou, básnička zdánlivě jednoduchá, však dotýká se mnohého
 28.10.2014 17:00
Zamila: pořád lepší pražský hovado, než jiný zprávy :)))
 28.10.2014 16:59
korálek: děkuji :)
 28.10.2014 16:59
taron: hmm.. to je fakt ujetý.. :)
 28.10.2014 16:36
 Zamila
No, hlavně mi nevolej :-D PS: Já mam teď "akorát" ty super zážitky se svým ex, kterej vždycky chlastá a pravidelně mezi pátou a šestou ráno volá - i 10krát :-) A do toho píše smsky, jak jsem nejlepšíííí. A druhej den píše: "Jarmilko, ty vole, já Ti volal a psal!" Co dodat, no, on sám o sobě říká, že je "pražský hovado", nezbejvá než to potvrdit :-D :-)
 28.10.2014 14:51
také znám ty obavy - hezky napsané ))
 28.10.2014 14:10
No, mám na to taky nepříjemnou vzpomínku, když mi umíral otec, byla jsem tak zničená a vysílená, že v noci zazvonil telefon( pevná linka), já ho vzala, se strachem, že se něco stalo otci a byl tam klid, jen v dáli se někdo bavil - to se tenkráte jedna nejmenovaná paní bavívala na úror druhých , že lidem po nocích volávala - ale já to normálně zaspala, položila jsem telefon a ráno si nepamatovala, že vůbec někdo volal, ale pamatoval si to manžel.

a taky se stalo, že když mě odvezla rychlá do nemocnice, tak taky v noci někdo volal a manžel měl strach, že mu volají, že jsem zemřela a taky byla pevná linka hluchá, - jen ticho, naštěstí to potom tu nejmenovanou paní asi přestalo bavit a našla si jiný koníček :))
 28.10.2014 11:54
jj, koloběh života nezastavíme..

ale tobě děkuji za zastavení :-) neboj, bude ještě komu volat.. bude.. ;)
 28.10.2014 11:39
jj, znám ten pocit a z něho prameící strach, kdy člověk každé zazvonění prožívá se strachem, a nemusí to být jen v noci... bohužel , jsem zažila i ty nejhorší... nikomu je nepřeju... a potom, když je telefon hluchý ,nebo ho na druhé straně nikdo nezvedá... a už nikdy nezvedne...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.