Z maringotky

Svět je nemocný
a tak jsi se schoval k rádiu
ufouni to nezvedli
jedeš páteční flám, sám
s Beatem střídáš českou a zahraniční
sundaváš si a nandaváš mikinu
dojezd, kocovina nebo rozchod
přeskakuješ podchod
letíš za město
tuzemák chutná líp než nejlepší vztah
s vopečbuřatama
do uhlíků klesáš
ráno bez řas

Často na něco vzpomínáš?
Tak nežiješ.

Prorostl jsi do společnosti
chceš přesadit
za střemchu někam k malinám
snad s osikou kolonizovat holiny
v luhu s olší nenápadně všechny přerůst
nerozštípat se vlastní hnilobou jako vrba
sát a růst než přijde duševní půst
který prý tobě nehrozí
v hlavě sračky od patnácti
soulož až za dva, tři roky
nic nám neuteče
v přirozené mlazině nalítlého smrku
na kamenech budem chytřejší
naštěstí né v kamnech
pláče ohněm
že ty zahraniční hity jsou tisíckrát lepší
santana versus agrometal
v nose místo koksu briketu
svět je nemocný
máma má menstruaci
podzimní pohádkový džus
než přijde táta s bičem
a možná je všechno naopak, jinak
základní doktrína lajfíku
patříme k sobě
fialovci i babišovci
pravda si ráda
hraje na schovávanou
politici budou zapomenuti
ale pocity nikdy
vidíš za křivdy
počátek odmítání
otec jako ocet
nejlepší obyvatel planety
samozvaný chytrolín
zmlazení buku ve světlině
zamiloval se do samoty
rád, že se ráno složí
cecky pro všecky
tester konopí
kombinace genů
nůše jedu
úsměv před půlnocí
vše je tak, jak má být
i v zimě může být fajn
když ti to musí sklízet kombajn
rány od sudu
je z tebe po těch letech
leda koule do atomovýho děla
pozdravím od tebe nekonečno
přenádherná kozatá brunetko
volnost si užívej o samotě
jinak se nevracej domů
sláva zamilovaným
i chvílím marným