Amelie M.: Moc děkuji... a zkusím se polepšit :).

Nemoha nemoha... přesně tak :). Děkuji za komentář.
Ale když se to umí (a neotravují žádná povinná slova), může to vypadat třeba i takhle:
http://vladimirt-gottwald.blog.idnes.cz/c/323232/Mas-hlavu-jako-
pozar-Rima.html
Můj trioletový guru ;-)

Tak to jsi Davida pěkně práskla, jestli teda myslíš opravdové graffiti :). Víš, ono je vůbec tohle adresné psaní docela ošemetné. Někoho se můžeš třeba i nechtěně dotknout nebo prozradíš něco, co vypadá nevinně, ale může být zdrojem posměchu, problému atd. Ona není náhoda, že se literatura zpravidla píše anonymně, i když inspirací jsou skuteční lidé.
A jestli můžu poradit, dej si větší pozor na pravopis a překlepy.

Opravdu je to takové optimistické jarní rýmování, jak píšeš, plné života. Jako čtenář ale vnímám rytmickou nesourodost. První dvě sloky jsou krásně pravidelné a říkankově úderné. V té třetí se rytmus zlomově mění, ve čtvrté mi vysloveně schází slabika v posledním verši a pátá je zase úplně jiná. Myslím, že by tomu obsahu víc slušela pravidelná forma, a když už jsi s ní tak krásně začala v prvních dvou slokách, stálo by za to dotáhnout ji do konce, třeba i za cenu zkrácení. Samozřejmě to ber jen jako můj osobní názor :).

Lenča: Děkuji :).

Amelie M.: Děkuji ještě jednou! Jen si tak říkám, že už s těmi triolety musíme ostatním docela lézt krkem... :)

Víc se mi líbí první. V té druhé mi drhne verš s podezřením, jako by tam nepatřil.

Ignácius J. Reilly: Děkuji, to mě těší.

Amelie M.: Díky, ale je to jen taková ptákovinka z nouze slov :).

Lenča: Moc děkuji za krásný komentář.

puero: No, když myslíš :). Ale jestli máš tohle za vrchol ženské odvahy, bojím se, že máš o ženské odvaze zatím jen mlhavé představy ;-).
Každopádně díky za návštěvu, těší mě, že jsi na nás ještě úplně nezanevřel a sleduješ, co se tady děje.

koiška: Děkuji za komentář :).

DDD: Díky, pobavil jsi mě. I když na druhé straně jste mi s Amélií pěkně zahnojili diskuzi :)).
Myslíš, že symbolika s hnojem je nějaká móda? Mně naopak připadá, že je to docela tradiční záležitost :). Když tak o tom přemýšlím, ani mě nenapadá nic jiného, co by se do básně hodilo jako zkratkovité vyjádření špinavého a smradlavého protikladu čisťounké perly. Ale chápu, že na venkově se hnůj bere spíš pozitivně jako užitečná věc.

Jiří Turner: Už jsem koukla, Dante, krása. Taky někdy zkusím.

Amelie M.: Moc děkuji, jsem ráda, že se ti líbila. A s těmi rýmy je to fakt totálka :).

Jiří Turner: No to já nevím, co to je :). To je otázka pro literární znalce, mně to tak prostě vyšlo. Ale mám radost, že to neznáš - když už to je taková prostá veršovánka, tak aspoň inovativní formou :).
Jinak máš pravdu, že je tam přehuštěno a přerýmováno. Až tak, že na další sloku mi jednoduše došly rýmy :). Díky za komentář.
Doplněk: až teď koukám na klasickou tercínu, krása. Kdybych studovala teorii dřív, možná to napíšu jinak.

oslov radek: a když není, aspoň se tak tváří :)

Singularis: Děkuji, velmi zajímavě jsi to rozvedl. Píšeš, že skutečná pravda je velmi vzácná, a něco na tom je... je to absolutní pravda teď, tady, pro někoho, ale platí to i jindy, jinde, nazíráno z jiného úhlu? Ochota přiznat si pochybnost vlastně připouští i lež, teprve s ní přichází ona vícerozměrnost. Líbí se mi tvůj příklad z počítačových her. A taky myslím, že se silou je to složitější.

Jiří Turner: :))

Pěkně sis pohrála s motivem. Jenom mi trošku vadí ta jednotvárná slovní zásoba, moc tance a citů, ale chápu, že to je záměr :).