koiška: Díky! :)

Jiří Turner: Děkuji za komentář i za inspiraci :).

Amelie M.: Máš naprostou pravdu, je to experiment z náhlého popudu. Když jsem četla Lásku na každý pád Jiřího Turnera a jeden z komentářů, který se pozastavoval na tím, že má v básni 9x slovo láska, napadlo mě dotáhnout to ad absurdum... prostě když už, tak už, májová báseň jenom o lásce a bez komplikací pády a dalších kudrlinek :). Takže souhlasím s tvým komentářem, vlastně je to prostinké a na jedno brdo, řekněme májová legrácka.

Sokolička: Děkuji za komentář i doplnění... na lásku se určitě dá nahlížet různě a můj pohled je možná až příliš růžový.

vanovaso: Děkuji... až přeláskovaná :))

Jak píše Yana, je taková zvlášně melancholická - rez a pláč a odzvoní a potemní. Jako by ani nebyla o jaru. Pěkně jsi vystihl smutek koloběhu věčného zániku, který je obsažen už v rozkvětu. Zvlášť oceňuji to odlehčení v závěru, pěkná hříčka, která báseň posouvá zas trochu jinam - pro mě lepším směrem :).

Líbí se mi tam pár míst, líbí se mi závěr. Ale celkově mi nějak nesedne, nevím proč, možná je to tím trochu odtažitým pojetím - jako bys od sebe kousek poodstoupil a nezaujatě popisoval, co prožíváš. A sloka začínající "volám tě lásko celou duší svojí" je na mě příliš patetická, pardon.

Už i ty začínáš smuténkovat? To snad ne :). Ale hezké to máš, jednoduché a výstižné.

S druhým řádkem bych si dovolila trochu polemizovat :). Ale líbí se mi, je lehoučká.

Tak tahle bude moje oblíbená :)))
Dík za osvětu, ráda sem chodím...

to je jak vyznání sadisty :)

To se fakt povedlo :). Vtipný, nápaditý, obsahem i zpracováním. Jenom ti myslím vypadlo písmenko - ne nich, ale nicht. A cítím v tom - možná blbě - že to píšeš jako písňový text... což je určitě fajn, má to prima rytmus... akorát pak dáváš čárky citem tam, kde bys udělal pauzičku při zpěvu, ale gramatika to říká jinak :).

oslov radek: Ve skloňování zájmena ona. Ve 4. pádě je JI, nikoli JÍ. Takhle to vypadá, jako bys té zlobě něco zavraždil, něco, co bylo jejího... no prostě jako 3. pád.

Lenča: Děkuji, to jsem ráda.

slnečnica: Určitě nemusím :). Ale na druhé straně myslím, že se můžu zeptat, když nechápu. Dávám tím autorovi zpětnou vazbu.

slnečnica: Hm, ale přesto tam tu bolest pořád cítím...

Proč mám z tvojí poezie pocit, že se v jednom kuse s někým rozcházíš? :)

Zvláštní, nevyslovená... Přemýšlím, proč schoulené. Nesedí to k žádnému příčestí. Jakoby tam byly dvě skupinky, jedna mužů a jedna žen. Takže asi orgie v zahradě antické vily :D

Já nějak nerozumím. Je to naposled... a pak najednou já a ty a otevřený konec vítán. Je to báseň o doufání v zázrak?

A pak JI zavraždím. Vraždíš tady češtinu :).