|
|
Polštářky modrého z nebe
v nich stovky sluníček
drží se při zemi
lehounce s větrem kynou mi
Sám Re je asi pro Nut stvořil
hlubokým očím jejím se dvořil
a putoval na jejích zádech až k nám
do zahrádek do Čech
vám povídám
A jako se střídá den a noc
tma se světlem v tom našem světě
tak pomněnka na jaře kvete
a na první lásku
nezapomenete.
v nich stovky sluníček
drží se při zemi
lehounce s větrem kynou mi
Sám Re je asi pro Nut stvořil
hlubokým očím jejím se dvořil
a putoval na jejích zádech až k nám
do zahrádek do Čech
vám povídám
A jako se střídá den a noc
tma se světlem v tom našem světě
tak pomněnka na jaře kvete
a na první lásku
nezapomenete.
Má to takovou mile naivní atmosféru. Je vidět, že máš pořád dětskou duši :).
Spojování zdánlivě nespojitelného. Šup na zahrádku, šup do Egypta, šup za prvními láskami. To se mi líbí, stejně jako optimismus z básně vyzařující.:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pomněnka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Samota
Předchozí dílo autora : Sedm

