Zvláštní, nevyslovená... Přemýšlím, proč schoulené. Nesedí to k žádnému příčestí. Jakoby tam byly dvě skupinky, jedna mužů a jedna žen. Takže asi orgie v zahradě antické vily :D

Já nějak nerozumím. Je to naposled... a pak najednou já a ty a otevřený konec vítán. Je to báseň o doufání v zázrak?

A pak JI zavraždím. Vraždíš tady češtinu :).

Zvláštní povídka. Na mě působí trochu nevěrohodně, na tento typ osudovosti moc nevěřím a taky mi připadá divné, že by hrdinka ve svém intimním životě tak rychle otočila, naráz, bez přípravy, bez postupného vývoje. Možná bych podrobněji popsala to svatební setkání, čím bylo tak výjimečné, že se mluví o nahížení do duše - tajemný pohled a veselé ďolíčky mi to neobjasnily. Samotné zpracování se mi líbí, umíš dobře popsat situace a atmosféru. A závěr mi naznačuje, že bude pokračování - je to tak?

Milá, hřejivá.

Devils_PIMP: Děkuji za milý komentář.

Sokolička: Děkuji, to mě moc těší :).

Jiří Turner: Já myslím, že mezi kritikou mrtvého a kopáním do mrtvoly trochu rozdíl je. Záleží na kontextu, tj. kdy se kritizuje, za jakým účelem a jakým způsobem. Diskuze může být zajímavá, ale někdy taky na blití.

Jiří Turner: Díky, jsem ráda, že se ti básnička líbila. Byla to reakce na to, co se dělo bezprostředně po Havlově smrti - někteří se hned přihřívali na vlně zájmu o jeho osobu, aby to stihli dřív, než vychladne, další po něm okamžitě začali plivat, jako by čekali, až už se nebude moci bránit. Za tyhle projevy malého, trapného a ubohého čecháčkovství jsem se tehdy styděla... a dnes se stydím za to, že jejich reprezentant sedí přímo na Hradě. Souvislost s Peroutkou vidím v kopání do mrtvoly. Ale o idealizaci ani jednoho, ani druhého opravdu nestojím :). Nejde ani tak o diskuzi, jako o její úroveň.

Timothy A. Postovit: Díky! Ono už to není úplně aktuální, ale kopání do mrtvol je bohužel stále populární...

Hezky si sníš :).

Líbí se mi, jak jsi to vyjádřil, nenásilně a jemně. Jenom mi tam překáží trochu moc "jak" a "aby", bez některých by se mi tvá báseň četla plynuleji.

:DDD
Díky, pobavilo!

Má to takovou mile naivní atmosféru. Je vidět, že máš pořád dětskou duši :).

Yana: Moc děkuji! Napsat to chtělo trochu odvahy, ale v anonymitě jde všechno líp :). A poker face... je někdy nutnost ;-).

Jiří Turner: Jestli ty mě náhodou nepřeceňuješ :). Zas tak vtipná asi nejsem, ale je docela fajn, že to ode mě čekáš :).

Jiří Turner: Díky, beru to jako pochvalu, erotická povídka by asi měla působit syrově a nevyumělkovaně. Přemýšlím, jaký zvrat jsi myslel... po pravdě mě potěšilo už to, že se čtenáři bavili... ale je fakt, že vtipná pointa by to možná ještě korunovala. Vybavují se mi třeba Milostné rošády Roalda Dahla, to je luxusní počteníčko... jo, takhle bych to taky chtěla umět :).

Milé :).

Asi je to o úhlu pohledu, mně zas připadá jako fráze, že něha schází :). Kde, kdy, komu, jak? Tohle zobecňování vlastní deprese nemám moc ráda, ale co jsi chtěl, jsi asi vyjádřil dobře, pěkně ti to graduje.
PS: Proč je ve druhém verši čárka? To mi nedává smysl.

Na 14 let opravdu vyspělá poezie, nejen obsahem, ale i rozkolísaným rytmem a rýmováním - to zní možná paradoxně, ale opravdu se mi líbí, že křečovitě nehledáš rýmy a nepodřizuješ myšlenku formě. Na druhé straně je v tom cítit mladický vzdor, trochu naivita, trochu úzkost... všechno, co k tvému věku patří. Ale vyjádřila jsi to způsobem, který už je o kus dál. Opravdu jsem zvědavá, s čím přijdeš příště. (Tím neříkám, že by tam nebyly nedostatky, ale celek je v mých očích převálcoval.)