Devils_PIMP: Díky, ale nemyslím, že by v téhle formě mělo smysl dál s nápadem pracovat. Co jsem chtěla říct, je vyjádřeno dostatečně a jasně, zbytek by podle mě byl jen natahování a rozmělňování (resp. já to líp neumím :)). Samozřejmě třeba v próze by to rozvést šlo, ale to jsme zase jinde... tohle mělo být jen takové stručné rýpnutí do jistého typu mužů, nic víc, a určitě bez uměleckých ambic :).

To je fajn, tady se něco dozvím :). Bude seriál?

vanovaso: Že by se tak choval podvědomě? Možná jo. Každopádně díky za zamyšlení.

Lenča: Díky. Těžko říct, no :).

Yana: Debil mě taky napadl :)). Je to takové předem prozrazující, ale zase velmi přiléhavé.

koiška: Jo, zůstane na ocet a navíc ani nepochopí proč :). Dík za zastavení.

Amelie M.: Díky! Zákon schválnosti je dobrej :). A klidně se směj, ono je to spíš k smíchu než k pláči :).
Past už vzniká, piluju detaily zápletky... zatím v hlavě, ale neboj!

Ou. Moc pěkné. Slova hladce plynou, až k očekávanému finále... taky jak jinak by to mohlo končit, když bereš ženu jen jako stín? :)

Jiří Turner: :DDD
Díky za komentář. Přiznám se, že jsem chvíli uvažovala o zařazení do kategorie horor :). Sci-fi zkusím třeba příště.
A tohle jsem napsala už dřív... dneska vzniklo něco jiného, ale toho jsem se nakonec tak lekla, že jsem radši zašátrala v šuplíku.

Na můj vkus příliš poraženecká :). Ale povedla se, oceňuji propracované rýmy i přiléhavé obrazy.

Občas mi tam zaskřípaly rýmy nebo slůvko navíc, ale celkově chválím, opravdu dobře vyjádřeno.

Krásné. Vůbec bych nepoznala, že je to na zadání, máš tam moc pěkné obrazy a celé je to takové lehoučké, navzdory těžkému obsahu.

Proč to není mezi erotickými básněmi? :) Hezké, hlavně myšlenkou.

Moc pěkné, hračulko! Tiše obdivuji, tohle bych nezvládla ani omylem. Za mě 1* :)

Stáří je ta chvíle, kdy to vzdáš. Asi proto zní tohle slovo tak smutně. Líbí se mi, jak jsi to popsala.

Milé a sladké. Něco s vůní po medu jsi tady určitě už měl, myslím, že jsi tu původní verzi jen upravil do baladické podoby... nebo mě klame paměť?

Amelie M.: Moc děkuji, že sis tak pěkně početla :). Jsem ráda, že se líbila... je to hodně osobní básnička, i když tak možná nevypadá.

Děkuji za poučení i za krásnou ukázku. Líbí se mi atmosférou i jazykem. A děkuji taky za zmínění VTG mezi současnými básníky, to mě osobně potěšilo. Vlastně jsi mi ho svou baladou trošku připomněl, on si také libuje v opakování veršů.

Velmi zajímavá úvaha, pečlivě zpracovaná, dobře vyargumentovaná. Ani nevím, jestli mi tam něco chybí, to by žádalo podrobnější analýzu. Spíš napíšu, co mě zaujalo. Jak tenká může být hranice mezi zdravou sebedůvěrou a arogancí, někdy je odlišuje jen nedorozumění... ke kterému právě ve virtuální komunikaci dochází velmi snadno. Že arogantní vystupování může být sebeobrana, takový člověk si ve skutečnosti nevěří a skrývá svou nejistotu za výpady proti druhým. A že k pravé skromnosti a pokoře (nikoli k pocitu méněcennosti a z něj vyplývajícího chování) se většinou musí dospět, vrozené tyto vlastnosti nemáme. Krásně je to vidět na příkladu moudrých starších lidí, kteří v životě skutečně něco dokázali a kterým je arogance na hony vzdálená.
Zarazil mě jenom příklad s matematickým výpočtem v části o kategorickém vyjadřování. V matematice je relativizování tvrzení očividný nesmysl, vše je objektivně prokazatelné. Ale takových oblastí je skutečně málo. Většinou se v našich názorech mísí objektivní a subjektivní, a čím je subjektivní složka vyšší, tím víc je podle mého názoru třeba relativizovat tvrzení uvozením slovy "myslím", "jsem přesvědčen" apod. Když to vztáhnu konkrétně na sebe a svoje komentáře, absolutní tvrzení si dovolím v případech, kdy jsem si naprosto jistá a pravda je objektivně prokazatelná, což se v 99 % případů týká jazykové stránky díla. Jinak relativizuji, jsou to moje názory, nic víc.

taron: Moc děkuji. Ještě nezačala, akorát já jsem buď v předstihu nebo pozadu :).