![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


Proč mám z tvojí poezie pocit, že se v jednom kuse s někým rozcházíš? :)


Zvláštní, nevyslovená... Přemýšlím, proč schoulené. Nesedí to k žádnému příčestí. Jakoby tam byly dvě skupinky, jedna mužů a jedna žen. Takže asi orgie v zahradě antické vily :D


Já nějak nerozumím. Je to naposled... a pak najednou já a ty a otevřený konec vítán. Je to báseň o doufání v zázrak?


Zvláštní povídka. Na mě působí trochu nevěrohodně, na tento typ osudovosti moc nevěřím a taky mi připadá divné, že by hrdinka ve svém intimním životě tak rychle otočila, naráz, bez přípravy, bez postupného vývoje. Možná bych podrobněji popsala to svatební setkání, čím bylo tak výjimečné, že se mluví o nahížení do duše - tajemný pohled a veselé ďolíčky mi to neobjasnily. Samotné zpracování se mi líbí, umíš dobře popsat situace a atmosféru. A závěr mi naznačuje, že bude pokračování - je to tak?


Jiří Turner: Já myslím, že mezi kritikou mrtvého a kopáním do mrtvoly trochu rozdíl je. Záleží na kontextu, tj. kdy se kritizuje, za jakým účelem a jakým způsobem. Diskuze může být zajímavá, ale někdy taky na blití.


Jiří Turner: Díky, jsem ráda, že se ti básnička líbila. Byla to reakce na to, co se dělo bezprostředně po Havlově smrti - někteří se hned přihřívali na vlně zájmu o jeho osobu, aby to stihli dřív, než vychladne, další po něm okamžitě začali plivat, jako by čekali, až už se nebude moci bránit. Za tyhle projevy malého, trapného a ubohého čecháčkovství jsem se tehdy styděla... a dnes se stydím za to, že jejich reprezentant sedí přímo na Hradě. Souvislost s Peroutkou vidím v kopání do mrtvoly. Ale o idealizaci ani jednoho, ani druhého opravdu nestojím :). Nejde ani tak o diskuzi, jako o její úroveň.


Timothy A. Postovit: Díky! Ono už to není úplně aktuální, ale kopání do mrtvol je bohužel stále populární...


Líbí se mi, jak jsi to vyjádřil, nenásilně a jemně. Jenom mi tam překáží trochu moc "jak" a "aby", bez některých by se mi tvá báseň četla plynuleji.


Má to takovou mile naivní atmosféru. Je vidět, že máš pořád dětskou duši :).


Yana: Moc děkuji! Napsat to chtělo trochu odvahy, ale v anonymitě jde všechno líp :). A poker face... je někdy nutnost ;-).


Jiří Turner: Jestli ty mě náhodou nepřeceňuješ :). Zas tak vtipná asi nejsem, ale je docela fajn, že to ode mě čekáš :).


Jiří Turner: Díky, beru to jako pochvalu, erotická povídka by asi měla působit syrově a nevyumělkovaně. Přemýšlím, jaký zvrat jsi myslel... po pravdě mě potěšilo už to, že se čtenáři bavili... ale je fakt, že vtipná pointa by to možná ještě korunovala. Vybavují se mi třeba Milostné rošády Roalda Dahla, to je luxusní počteníčko... jo, takhle bych to taky chtěla umět :).


Asi je to o úhlu pohledu, mně zas připadá jako fráze, že něha schází :). Kde, kdy, komu, jak? Tohle zobecňování vlastní deprese nemám moc ráda, ale co jsi chtěl, jsi asi vyjádřil dobře, pěkně ti to graduje.
PS: Proč je ve druhém verši čárka? To mi nedává smysl.
PS: Proč je ve druhém verši čárka? To mi nedává smysl.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.