|
Pokus a potřeba vyjádřit jeden silný zážitek...
|
"Tvůj obřad"
pomalu končí...
A já
při posledním otčenáši
cítím
tvou svobodnou duši
se vším, co zažila
a co si odnáší...
Ohlížíš se naposledy
po těch,
co je hmota stále váže...
Přišel čas odejít
v doprovodu
tvé andělské stráže...
***
Pláču.
Z hlubin celé své podstaty.
Rozum se stydí.
Do úzkých mě žene...
Duše se usmívá.
"Truchlit,
to je přec tak lidsky
přirozené..."
pomalu končí...
A já
při posledním otčenáši
cítím
tvou svobodnou duši
se vším, co zažila
a co si odnáší...
Ohlížíš se naposledy
po těch,
co je hmota stále váže...
Přišel čas odejít
v doprovodu
tvé andělské stráže...
***
Pláču.
Z hlubin celé své podstaty.
Rozum se stydí.
Do úzkých mě žene...
Duše se usmívá.
"Truchlit,
to je přec tak lidsky
přirozené..."
Lenča: Ty ses dříve styděla? Jj, taky hledám a občas i nalézám...A souhlasím, že jako arteterapie je veršotepectví skvělé! Člověk při tom hledání rýmů všechno pěkně prožije a uvolní se! :-)))
shane: Holt ráda hledám slova k vyjádření čehokoli .) A už se ani nestydím...
Jsou chvíle, kdy slova jsou zbytečná a snad se jich ani nedostává, aby člověk vyjádřil své pocity. Ale možná to platí jen pro muže...:-)
Nádherně zachyceno, co je lidsky přirozené. Snad ti ty řádky pomohly se s tím zážitkem srovnat.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tvůj obřad : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : "Silná" žena
Předchozí dílo autora : Má večerní (skoro)idylka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se

