|
Pokus a potřeba vyjádřit jeden silný zážitek...
 03.10.2015 13 951(16) 0 |
"Tvůj obřad"
pomalu končí...
A já
při posledním otčenáši
cítím
tvou svobodnou duši
se vším, co zažila
a co si odnáší...
Ohlížíš se naposledy
po těch,
co je hmota stále váže...
Přišel čas odejít
v doprovodu
tvé andělské stráže...
***
Pláču.
Z hlubin celé své podstaty.
Rozum se stydí.
Do úzkých mě žene...
Duše se usmívá.
"Truchlit,
to je přec tak lidsky
přirozené..."
pomalu končí...
A já
při posledním otčenáši
cítím
tvou svobodnou duši
se vším, co zažila
a co si odnáší...
Ohlížíš se naposledy
po těch,
co je hmota stále váže...
Přišel čas odejít
v doprovodu
tvé andělské stráže...
***
Pláču.
Z hlubin celé své podstaty.
Rozum se stydí.
Do úzkých mě žene...
Duše se usmívá.
"Truchlit,
to je přec tak lidsky
přirozené..."
Ze sbírky: Slova moudrého JÁ
05.10.2015 - 21:55Lenča: Ty ses dříve styděla? Jj, taky hledám a občas i nalézám...A souhlasím, že jako arteterapie je veršotepectví skvělé! Člověk při tom hledání rýmů všechno pěkně prožije a uvolní se! :-)))
05.10.2015 - 21:31shane: Holt ráda hledám slova k vyjádření čehokoli .) A už se ani nestydím...
03.10.2015 - 20:59Jsou chvíle, kdy slova jsou zbytečná a snad se jich ani nedostává, aby člověk vyjádřil své pocity. Ale možná to platí jen pro muže...:-)
03.10.2015 - 20:41Nádherně zachyceno, co je lidsky přirozené. Snad ti ty řádky pomohly se s tím zážitkem srovnat.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tvůj obřad : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : "Silná" žena
Předchozí dílo autora : Má večerní (skoro)idylka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vacko [13], ukrytá v máku [2]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
