taron: PetrK.: právě v podstatě mám strach, že tak proti nám samotným bychom se vzbouřili, ale...

antioutlocitná to se povedlo, mně to tak připomnělo soulož nekrofila, každopádně je to dostatečně odporné, ale to není podstata té básně, která má skvělé zpracování a učřitě i outlocitný obsah, který je takto antioutlocitně zaobalen

šťastná to žena, jen mi nějak drhne předposlední sloka

v jednoduchosti je krása

dík za ní a pravda kord v dnešní době kdy lidé propadají hysterii a beznaději a ještě zřejmě nepochopili to podstatné, že záleží hlavně na nás samotných a toto je přesně výjev z manželovi rodné chalupy tam na samotě nad Sázavou

Ayla: aha, vidíš, to děkuji, a dík celkově za takové podnětné komentáře

Ayla: dík, máš pravdu, ale pak to tam tak navazuje že mě nenapadá nic jiného, už jsem nad tím přemýšlela, nejsi první kdo takhle zareagoval :-D

PetrK.: Určitě jsi mě pobavil, v podstatě výklad básně za 1 :-D, dík

hm, spíše dokonale mrazivá, až zoufalá, ale pěkná a s jarem přichází naděje

no ta je úžasná, taková, hravá, lehká a přitom lechtivá, moc povedená, a je to krásné oddávat se takovým myšlenkám, a ještě když se naplní, tak to je ještě krásnější

za mřížemi vědomí, ano naše vědomí nás vězní a přitom by stačilo aby podvědomí to zlé a neustále nám něco namlouvající se dalo překřičet, všechno je vlastně v moci toho podvědomí, dodnes svádím ten boj, budu se opakovat jedna moje básnička je nějak ...chci takovou moc mít, oslovit své podvědomí a nalézt vnitřní klid...prý pak jsme úspěšní, milovaní, dokonce bohatí-to je tedy blbost, ale myslím že hodně se dá ovlivnit, je taková rozjímací, ale myslím že základem je životní boj jedince

pozoruji barevný svět.....v začátku jsi krásně vyjádřila atmosféru vánoc, já je vlastně miluju, ale víš od té doby co si děti nadiktují co chtějí a od té doby co jsem se snížila i k obálce, tak to kouzlo sakra nějak vyprchává, nechci to tak, jsem obklopena velkou rodinou a taky mi letos bylo nějak smutno, věř mi

proč nikdy nic nádherného netrvá věčně, proč musí přijít procitnutí a zklamání, ale alespoň chvíli věřit, víš, to je taky krásné

Leslie: tak teď se jí dostalo odškodnění(-:

Kakuzu: Leslie: jsem vždy tou dětskou duší pohlcena a uchvácena, právě tou bezelstností, upřímností, je krásné být milovaným dítětem

Leslie: přesně tak to bylo myšleno a já jsem myslela že bude mít větší úspěch a je to co do komentů jedna z mých nejhorších, ale když ji teď čtu tak se mi líbí ještě víc

Leslie: máš pravdu a za takové postřehy jsem ráda, když ji čtu tak opravdu jakoby ten závěr s tou básní, nepatřily k sobě a vzpomínám že původní byl trochu jinak možná i lépe, i ta předposlední už je divná, moc děkuji

Leslie: a já tobě díky za tento komentář, budu se opakovat, ale moc mě potěší když někdo přesně popíše to s čím jsem "šla na trh"

potěšil si mě (-:

zvláštní je velkolepost tvých děl, to tě charakterizuje, myslím že tady nešlo jen popsat svoji depku, ta je hlubší a vnímám tam i sílu okamžiku a lásku k životu