 14.02.2013 6 1002(11) 0 |
Příze zlatého vlákna
klidného moře
pomalu hladí barvu
čirou jako křišťál
uložený k lásce
do probdělých nocí
Jsem malý pán
normálně nenormální
nenormálně normální
ve snech se ztrácející
V kolovratu života
maluji duhu na nebe
s temperami osudu
které mi dala bludička
do dlaní k proměně
šedobílé oblohy
Jsem malý pán
normálně nenormální
nenormálně normální
ve snech se ztrácející
klidného moře
pomalu hladí barvu
čirou jako křišťál
uložený k lásce
do probdělých nocí
Jsem malý pán
normálně nenormální
nenormálně normální
ve snech se ztrácející
V kolovratu života
maluji duhu na nebe
s temperami osudu
které mi dala bludička
do dlaní k proměně
šedobílé oblohy
Jsem malý pán
normálně nenormální
nenormálně normální
ve snech se ztrácející
15.02.2013 - 10:39Ten refrén je opravdu moc povedený a vůbec je vlastně strašně milá, vyjadřuje pro mě určitou životní nenáročnost a přitom tak duševně bohatý život
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsem malý pán : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Melancholický rozhovor o zimě
Předchozí dílo autora : Bílá panna
