chápu i to že někoho z té básně mrazí, ale vnímám pohádkovou atmosféru, přemýšlím o malé prodavačce sirek, tu pohádku jsem milovala a vždy jsem strašně plakala, možná ale, ta pohádka také skončila dobře, holčička přece odešla do nebe, pryč od svého trápení, asi ji najdu a přečtu si ji, po letech, to mimochodem, tvoje báseň je emotivní ta inspirace H.CH.A. se mi moc líbí, a ano konec je vlastně dobrý jako v pohádce, co v takovém vztahu, leda být ledovou královnou...je to taková jiná tvoje, pěkné

nějakým způsobem mě dojala, no ano přijde, něco nebo někdo, vždy když už myslíme že dál to nejde, přijde, přítel, skutek, rodina, úsměv, povzbuzení, vždy něco přijde...vlastně se mi líbí i to že je od tebe a že víš že přijde...je krásná

každá jiná a obě originální, navíc ta dvojka přes rozvernost je duchaplná, a jednička má krásný text

skvěle popsáno, ano chápu ten určitý strach, ale je vlastně tak krásný, povzbuzující smysly a vlastně se bez těchto okamžiků nedá žít, alespoň někomu...Je to jeden z nejkrásnějších strachů, že podlehneme a bude konec světa...

no vnímám z toho ten chtíč, líbí se mi to až masochistické vyjádření v poslední sloce, jestli to vše nemyslíš úplně vážně, tak je to fajnová báseň a myslím že by ho i dostatečně vzrušila, víš jen aby toho moc nezneužil, té oddanosti, jsou to mizerové

slnečnica: Občas člověk propadá melancholii, víš, hlavně že je kam utéct. Včera k večeru pod pergolou, po které se pne ta vinná réva. A bylo mi vlastně fajn :-)A děkuji.

máš zajímavé nápady

taky zdravim, někdy je těžko napsat něco k takovému chrlení slov, jen prostě vždy si tam něco najdu, a ráda tam hledám

hm, už ten název mě nutil ji otevřít, pak jsem ji četla, první sloka mi přijde nelogická, možná že jen mně, možná by stačilo přepsat místo kde, kdy, ale jinak mě moc zaujala, tou historickou podstatou muže a i stylem kterým si ji napsala

a navíc tě to baví...i mě bavíš, při tom začátku jsem se až rozesmála, líbí, jenom buď taková jaká jsi :-)

buď rád za ty vzpomínky, někdo nemá ani to, a jít do přírody to myslím nestojí žádný peníze, ale jo rozumim ti, dýchá z toho ta nostalgie a napsal's to fajnově

s tím rytmem to tak špatně nevidím, to vítr... líbí se mi to

úplně mě dojala a trochu přenesla o pár let dříve, krásně jsi to napsala, něžně a romanticky a přitom tak odhodlaně

nostalgie z ní čiší, jo líbí se mi

dýchla na mě atmosféra svěžího rána někde na sídlišti , vnímám to jaksi idylicky a to se mi na ní líbí

někteří lidé jsou prostě bezohledná arogantní hovada, mají to ale v životě jednodušší, v životě by mě nenapadlo napsat o tomhle báseň, ráda jsem si ji přečetla, jsi opravdu citlivý člověk :-)

vlastně ten závěr je hodnotný, nedávno jsem v jednom dílku psala...kouzla čáry máry ti nemohou pomoci...rozumím ti

Něco to do sebe má, určitě, každopádně jsem četla jedním dechem, líbí se mi to určité tajemno vyjádřené tím co se stalo s výtahem, dovedu si představit tvoji povídku i jako tv inscenaci s hororově erotickým nábojem, vlastně vyjadřuje pro mě mnoho, přes uhlazenost zaměstnanců velké firmy, až po potřeby, které máme všichni, píšeš opravdově, neomaleně, bez obalů, ale mě to nepobouřilo, také to tak vnímám, jen bych se snažila to zabalit pro masy, ale proč vlastně, to je možná jen pokrytectví

Napsala jsi to moc pěkně, líbí se mi hned od začátku, tím přiznáním že nejvíc pro tebe bylo najít chlapa, který ti to dobře udělá, tak bez okolků, proč se za to stydět a pak ten vývoj a zvrat v závěru. Myslím, že většina chlapů by chtěla přesně takovou holku. Fakt pěkné.

otec byl soukromý podnikatel a jedno období jsme se angažovali celá rodina k urychlení objednávek, takže jsem se štětcem v ruce natírala, tu most nad řekou, tu zábradlí u nádraží, pravda že člověk byl sám, s barvou, se štětkou a se svými myšlenkami, náhodou to bylo fajn, nic náročného, štětcem sem a tam, vlastně klobouk dolů ta báseň je fakt povedená a já ji vnímám jako metaforu a tak se mi líbí ještě více, máš opravdu zajímavé myšlenky a bohatý duševní život, ty Borůvko:-)