 03.11.2013 3 843(8) 0 |
Tvá peřina nestačila vystydnout
a tebe už sypou do urny
ráno zaseli co večer sklízí
kávě nedopité
jámu v dešti kopou
na kompostu duší
píďalky se šoupou
celé dny ses válel
však nadávals, jak nestíháš
rok za rokem
svým vlastním otrokem
čím dál víc sis přál
odejít a žít
a tebe už sypou do urny
ráno zaseli co večer sklízí
kávě nedopité
jámu v dešti kopou
na kompostu duší
píďalky se šoupou
celé dny ses válel
však nadávals, jak nestíháš
rok za rokem
svým vlastním otrokem
čím dál víc sis přál
odejít a žít
04.11.2013 - 18:46Yana: Dík za tvůj čas. Až tak hluboké to není, stejně jako Colca s Cotahuasí.
03.11.2013 - 10:00ó, každý samostatný verš má svůj rozměr, moc se ti povedla, hodí se do dnešních dní a dotkl ses mé touhy žít a prožívat, neřešit blbosti, užívat si, ten krátký čas co je nám tu dán, nepromarnit ani den...dokud tady jsme, pak, pak už není nic. Kávě nedopité...píďalky se šoupou, to je nejhezčí úsek, a závěr korunuje to krátké, ale hluboké dílko
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Řetěz a zub : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : O pomíjivosti
Předchozí dílo autora : Můru vzhůru
