![]() |
komentáře uživatele :
chtělo se mi napsat něco podobného jako napsal Žblabuňka, teď snad jen dodám, že moudrý člověk je od blázna často k nerozeznání...
už podle názvu bylo jasné o co jde, a první řádek je geniální, já vždy říkám, že všechny nás to jednou čeká, a vlastně můžeme být rádi, že zrovna dnes na nás nevyšla řada, ale vyšla na bližního , chjo, sejdeme se v nebi.
Amelie M.: Děkuji, já vím, je asi mnohoznačná a přece tak jednoznačná...
Sucháč: Yana: Děkuji Vám oběma za tak nádherné komentáře, děkuji
ano, prvni řádky a mrtvý novorozenec? Brrr...
ach jo, ty nám dáváš. Klidně bych se s touto básní nebála vyhrát nějakou soutěž, má na to.
ach jo, ty nám dáváš. Klidně bych se s touto básní nebála vyhrát nějakou soutěž, má na to.
a já v tom vidím právě tu nádheru zamotání se se zájmeny a příslovci... zarazilo mne to, ale je to vlastně geniální...
ŽblaBuňka: Sucháč: Děkuji, ano, pravidla, co uznává jen jeden, s tím se ale setkáváme nejenom zde, bohužel každodenně v životě...
smutné.
smutné.
tvé básně jsou typicky tvé... a nevidím na tom nic špatně, naopak.
Vladan: Děkuji ti za zastavení a za povzdech :-) možná to není tak hrozné, jak to na první pohled vypadá, jsou na tom lidé hůř, než já...
dobrý nápad, výborně zpracované, já osobně bych asi více propracovala to neustálé - tvé, ty, tvého.... ale to by se týkalo jen mé jedinečnosti - tvá jedinečná báseň je nedotknutelná a svým způsobem jednorázová a já jsem z ní nadšená :-)


