![]() |
komentáře uživatele :
chtělo se mi napsat něco podobného jako napsal Žblabuňka, teď snad jen dodám, že moudrý člověk je od blázna často k nerozeznání...
už podle názvu bylo jasné o co jde, a první řádek je geniální, já vždy říkám, že všechny nás to jednou čeká, a vlastně můžeme být rádi, že zrovna dnes na nás nevyšla řada, ale vyšla na bližního , chjo, sejdeme se v nebi.
Amelie M.: Děkuji, já vím, je asi mnohoznačná a přece tak jednoznačná...
Sucháč: Yana: Děkuji Vám oběma za tak nádherné komentáře, děkuji
ano, prvni řádky a mrtvý novorozenec? Brrr...
ach jo, ty nám dáváš. Klidně bych se s touto básní nebála vyhrát nějakou soutěž, má na to.
ach jo, ty nám dáváš. Klidně bych se s touto básní nebála vyhrát nějakou soutěž, má na to.
a já v tom vidím právě tu nádheru zamotání se se zájmeny a příslovci... zarazilo mne to, ale je to vlastně geniální...
ŽblaBuňka: Sucháč: Děkuji, ano, pravidla, co uznává jen jeden, s tím se ale setkáváme nejenom zde, bohužel každodenně v životě...
smutné.
smutné.
tvé básně jsou typicky tvé... a nevidím na tom nic špatně, naopak.
Vladan: Děkuji ti za zastavení a za povzdech :-) možná to není tak hrozné, jak to na první pohled vypadá, jsou na tom lidé hůř, než já...
dobrý nápad, výborně zpracované, já osobně bych asi více propracovala to neustálé - tvé, ty, tvého.... ale to by se týkalo jen mé jedinečnosti - tvá jedinečná báseň je nedotknutelná a svým způsobem jednorázová a já jsem z ní nadšená :-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [15], lk.firefox [14], Crystal [11], zlatesvetlo [9], Maureen [9], ZaZu [3], Tomáš Černý [3], Gimo73 [1], gaia333 [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


